Děti z ústavů rostou pro kriminál! Děsí se MPSV

Novela, kterou by ministři měli dostat na stůl do konce září, chce vytvořit podmínky pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí. Ministerstvo chce změnit také orientaci systému směrem k prevenci. Díky tomu by měla odpadnout nákladná, a jak MPSV přiznalo, v mnoha případech neúčinná práce s dlouhodobě neřešenými problémy

Zvýšení kvality systému mají pomoci nově zavedené standardy kvality a sjednocení postupů sociálně-právní ochrany dětí a osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Klíčové bude přitom vytvoření alternativ k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče, a to rozvojem a profesionalizací pěstounské péče

"Současný systém péče o ohrožené děti v České republice nezajišťuje důslednou ochranu práv dětí. Není kladen dostatečný důraz na zajištění vývoje dítěte v jeho přirozeném prostředí nebo náhradním rodinném prostředí v případech, kdy dítě nemůže být dočasně nebo trvale vychováváno ve své rodině," přiznalo vlastní pochybení MPSV.

Podle rezortu neexistuje dostatečná síť služeb pro práci s rodinami a nejsou stanovena přesná kritéria pro umístění dítěte do ústavní péče. Kvůli tomu Česko vévodí statistikám v počtu dětí, které jsou do ústavů umísťované. Podle údajů organizace Eurochild se Česká republika na celkovém počtu ústavně vychovávaných dětí v Evropě podílí osmi procenty (11 tisíc z celkových 140 tisíc), i když tu žijí pouze dvě procenta populace Evropské unie.

Zvlášť markantní situace u velmi malých dětí. Podle údajů Ústavu pro informace ve zdravotnictví bylo v loňském roce do ústavní péče umístěno přes dva tisíce dětí ve věku do tří let, což je nejvyšší počet od roku 1998. Nejčastějším důvodem pro umístění přitom byly se 46 procenty sociální důvody.

"Světové výzkumy posledních šedesáti let přitom dostatečně prokázaly negativní dopad na vývoj dětí, které vyrůstají v ústavní péči," přiznal rezort Jaromíra Drábka (TOP 09). Na podporu svého názoru dodal analýzy ministerstva vnitra.

Podle této statistiky prošlo ústavní výchovou během let 1995 až 2004 téměř 17 500 dětí, z toho 51 procent se jich už stihlo po svém odchodu do běžného života dopustit trestného činu. Desetina z celkového počtu ústavně vychovávaných dětí přitom stihla spáchat trestný čin během prvního roku po svém odchodu.

Novela by měla do zákona o sociálně-právní ochraně dětí převést všechny dávky pěstounské péče, mění přitom věkové kategorie a v některých případech přitom upravuje výši příspěvků. Částka na úhradu potřeb dítěte se má pohybovat od 3680 korun měsíčně u zdravých dětí do šesti let až do sumy o čtyři tisíce korun vyšší, která je určená na mladé ve věku 18-26 let, kteří jsou zcela odkázaní na své pěstouny.

Jednorázový příspěvek vyplácený při převzetí dítěte, na zakoupení nebo celkovou opravu motorového vozidla se přitom nezmění. Vláda bude nově zmocněná svým nařízením zvýšit částky odměny pěstouna, příspěvku na úhradu potřeb dítěte, příspěvku při převzetí dítěte a příspěvku při ukončení pěstounské péče. Podmínkou přitom bude růst indexu spotřebitelských cen zjištěného Českým statistickým úřadem alespoň o pět procent.