Praha - Stávající volební období je ve znamení četných demonstrací, za žádného jiného kabinetu jich nebylo víc. Protesty pořádají odbory, lidé se zdravotním postižením nebo nejrůznější občanská sdružení. Shodují se v tom, že vláda šetří nesprávným směrem, přičemž jinde rozhazuje.
Na demonstracích je kritizováno, že reformy nastavené stávající vládou, především stranou TOP09, dolehnou hlavně na nízko a středně příjmové skupiny obyvatel. Podle demonstrantů není problémem nedostatek finančních prostředků, ale přerozdělování peněz, které podle nich nahrává lidem s vyššími příjmy. Demonstranti vyslovují nesouhlas například se zvyšováním snížené sazby DPH z 10 na 14 a následně od roku 2013 na 17,5 %, podle nich by měla být místo toho zavedena progresivní daň pro lidi s vysokými příjmy.
Kritizováno je také budoucí zavedení nadstandardu ve zdravotnictví, kdy bude zavedena dvojí zdravotnická péče podle stavu peněženky, zpřísnění podmínek pro vydávání sociálních dávek, převedení části peněz z průběžného pilíře do soukromých fondů, plánované zavedení odloženého školného, nastavení horších podmínek pro lidi se zdravotním postižením či nevýhodnější systém valorizace penzí pro seniory. Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása opakovaně kritizuje navýšení poplatku za pobyt v nemocnici ze 60 na 100 korun za den, podle něj by měly být poplatky placeny maximálně měsíc, jak je tomu v jiných zemích.
Zástupkyně litoměřického Úřadu práce na jedné z demonstrací kritizovala převedení části agendy na soukromé agendy, systém se podle ní prodraží, dojde k propouštění lidí a systém bude hůře dostupný pro nezaměstnané. Předseda Akčního spolku nezaměstnaných Tomáš Vokoun zase opakovaně uvádí, že místo tvorby pracovních míst jsou nezaměstnaní šikanováni veřejně prospěnými pracemi, které mají být od ledna 2012 povinné už po dvou měsících nezaměstnanosti, přičemž nyní je to šest.
Demonstrantům vadí i to, že se podle všeho ročně „vytratí“ kolem 100 miliard korun za předražené veřejné zakázky a další nevýhodné obchody. Dochází k propouštění zaměstnanců, práci pro státní úřady poté dělají soukromé subjekty, které přijdou státní pokladnu na mnohem větší peníze. Schodek státního rozpočtu pro příští rok, který je postaven na chybných prognózách ministra financí Miroslava Kalouska (TOP09), je přitom 105 miliard. Demonstranti se rozčilují, že kdyby se nekradlo v horních politických patrech a peníze se nepřihrávaly spřáteleným firmám, nemuseli by být posléze okrádáni senioři, lidé s handicapem či nezaměstnaní.
Boje se svádějí i o zachování historických budov: protestuje se třeba proti prodeji Lobkowického paláce Spolkové republice Německo nebo proti demolici domu na rohu pražské Opletalovy ulice a Václavského náměstí. Demonstrace ve stávajícím volebním období jsou jiné, než bývaly ty dřívější, a to i v tom, že se na nich setkávají lidé různých názorů, kteří by se dřív na jedné akci nesnesli, na jednom náměstí se scházejí anarchisté, marxisté i lidé se středovými názory. Vláda svou politikou způsobila i to, že zatímco v minulých letech byl 17. listopad především ve znamení piety a demonstrace byly jen ojedinělé, letos se protesty konaly v mnoha městech a přišly tisícovky lidí. „Vláda proti lidem, lidé proti vládě,“ zní čím dál častěji náměstími.
Související
Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
před 1 hodinou
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
před 3 hodinami
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
před 3 hodinami
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
před 4 hodinami
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
před 5 hodinami
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
před 6 hodinami
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
před 7 hodinami
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 8 hodinami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 9 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 10 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 11 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 11 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 13 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Zdroj: Libor Novák