Kartičky s "podpisy krví" a originální listiny Charty 77 jsou vystaveny veřejnosti

Historie Charty 77 i jejich signatářů jsou více než pohnuté. Listiny, vystavované od čtvrtka pod sklem v auditoriu před sněmovní síní Ústavního soudu, představovaly ve své době základní programový manifest undergroundu proti komunistické moci.Výstavu originálních dokumentů, včetně autentických kartiček s podpisy prvních signatářů charty Jana Trefulky, Milana Uhdeho, Marty Kubišové, Jana Patočky, Pavla Kohouta, Pavla Rychetského, Jeleny Mašínové nebo Jiřího Hájka, zahájili společně právě současný předseda Ústavního soudu Rychetský a spisovatel Kohout, oba chartisté. Zajímavostí dokumentu je, že první signatáři museli podepsat text spolu se zvláštními vlastnoručně psanými kartičkami, aby vyloučili pozdější možnost manipulace ze strany Státní bezpečnosti. "Byly to takzvané podpisy krví," řekl Pavel Rychetský.Spisovatel Pavel Kohout řekl, že Charta 77 se stala pro režim velmi nebezpečná tím, že text apelující na dodržování lidských a politických práv v tehdejším Československu podepsali poprvé lidé ze všech sfér společenského spektra. "Nebyla tedy výsadou jen několika intelektuálů," řekl.Samotný obsah i forma petice byly domluveny v sobotu 11. prosince 1976 v pražském bytě překladatele Jaroslava Kořána, název dostala při další schůzce tamtéž. "Zhruba 250 kopií textu i jmenného seznamu bylo opisováno na třech psacích strojích v bytě Václava Havla U dejvického rybníčku 10, aby je měl každý signatář. Obálky s nimi, jakož i originály podpisových lístků, byly až do plánovaného odeslání uloženy v bytě Jeleny Mašínové a Pavla Kohouta na Hradčanském náměstí 1, kde je na Tři krále 1977 vyzvedl herec Pavel Landovský, aby je s Václavem Havlem a Ludvíkem Vaculíkem osobně doručili adresátu - parlamentu ČSSR," popsal detailně historii vzniku klíčového demokratického dokumentu kurátor výstavy Zdeněk Drahoš z Moravského zemského muzea.Literáty však cestou do parlamentu přepadlo komando Státní bezpečnosti, která vzápětí rozpoutala kampaň vrcholící podpisem "Anticharty" v pražském Národním divadle. Originály tří pracovních verzí předal Pavel Kohout, než byl z pražského bytu vypuzen, švýcarskému velvyslanci Waltere Jaeggimu. "Jen díky němu se originály dokumentů uchovaly. Švýcarský diplomat byl prozíravý a zřejmě si uvědomoval, že tehdejší disidenti se za čas stanou lidmi, ze kterých vzejde pozdější establishment svobodného státu," řekl agentuře Mediafax Kohout.Po smrti Jaeggiho se dokumentů ujal prezident švýcarského kantonu Nidwalden Bruno Leuthold, který je vrátil Pavlu Kohoutovi a Jeleně Mašínové po jejich násilném odsunutí z vlasti v říjnu 1979. Další čtvrt století byly pak uloženy ve Vídni a v Praze.V lednu 2012 se staly originály čtyř pracovních verzí součástí sbírek Moravského zemského muzea, konkrétně Oddělení dějin literatury. "Pavlu Kohoutovi, který se o tyto jedinečné originály dokumentů staral plných třicet pět let, patří velký dík za tuto péči i za předání originálů Moravskému zemskému muzeu, které se tak stalo správcem originálu výjimečně významného dokumentu," řekl agentuře Mediafax Zdeněk Drahoš, který originální listiny k prvnímu veřejnému vystavení režíroval.Celou expozici připravilo Moravské zemské muzeum ve spolupráci s Ústavním soudem. Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky a garantovat ústavní charakter výkonu státní moci. "Byli to právě autoři a následně signatáři Charty 77, kteří se těchto hodnot v čase normalizační totality statečně dovolávali," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský."Lidé budou moci unikátní dokumenty vidět v auditoriu před hlavním sněmovním sálem v prvním patře po dobu následujících šesti týdnů, vždy v době veřejných soudních slyšení," řekla mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová. Dodala, že pak originály listin nahradí v expozici jejich duplikáty a cenné spisky poputují zpět do muzea.