Škaredou středou začíná půst

Praha - Objeví-li se v kalendáři Škaredá nebo také Sazometná středa, začínají pro křesťany tři přísné postní dny. Dříve se ženy oblékaly do tmavých šatů, muži omezili kouření a hlavním jídlem byla čočka a hrách. Přívlastek "škaredá" je podle pověry odvozený od toho, že ten den měl Jidáš zaprodat Ježíše.

Svůj nelichotivý přívlastek si Škaredá středa získala kvůli tomu, že právě v tento den měl Jidáš za 30 stříbrných zradit a prodat Ježíše. Slovo "škaredit se" totiž kdysi platilo za synonymum pro slovo "žalovat".Škaredé středě se také někdy říká "Sazometná". Tento přívlastek má svůj původ na českém venkově, kde se v tento den vymetaly komíny. Ke Škaredé středě patřilo také stloukání másla, které hospodyně přepustily a posléze donesly do kostela, kde sloužilo ke svícení.Tradičně se v tento den pálily kočičky jívy, posvěcené v předešlém roce. Jejich popelem se poté dělal křížek na čele. Traduje se, že o Škaredé středě by se nikdo neměl mračit. Ten, komu úsměv na tváři přece jenom nevydrží, se musí připravit na to, že stejně jako v tuto středu se bude mračit vždy uprostřed týdne po celý rok.Pro křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem v roce. Společně s příchodem jara si totiž připomínají smrt a následné zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému podle křesťanské víry došlo tři dny po jeho ukřižování. Jsou pohyblivým svátkem a každý rok se slaví jindy. Z rozhodnutí ekumenického koncilu, který se konal roku 325 v Niceji, byl totiž Ježíš Kristus umučen v době, která následovala po jarní rovnodennosti, ale ještě před tím, než nastal první jarní úplněk. Toto pravidlo se stalo základem pro určení data konání Velikonoc a Boží hod velikonoční, který předchází velikonočnímu pondělí, se tak slaví první neděli před prvním jarním úplňkem. Datum Velikonoc kolísá od 22. 3. do 25. 4.Přestože Velikonoce vrcholí Velikonočním pondělím, pro křesťany svátky začínají mnohem dřív. Jejich příprava startuje na Popeleční středu, tj. 40dní předem, které pro křesťana znamenají šest neděl koncentrace, pokání, půstu. O páté neděli postní se v katolickém obřadu poprvé připomíná Kristova smrt. Šestá neděle, poslední postní neděle je Květná, jíž počíná velikonoční Svatý týden (Velký, pašijový týden). Květná neděle připomíná den, kdy Ježíš slavným způsobem vjel do Jeruzaléma a zveřejnil své mesiášské poslání. Lidé jej vítali a mávali palmovými větvemi.

Související

Více souvisejících

Velikonoce

Aktuálně se děje

před 19 minutami

CERN

CERN ukončil spolupráci s Ruskem a Běloruskem

Výzkumníci z Tomské polytechnické univerzity (TPU), kteří dříve spolupracovali s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN), se nyní zapojili do ruských vědeckých projektů. Oznámila to univerzita s odvoláním na web Nature.

před 56 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Volby, ilustrační foto

Volby: Po sečtení tří čtvrtin hlasů jasně vede hnutí ANO

Úderem 14. hodiny se v Česku uzavřely volební místnosti, v nichž mohli lidé volit své zástupce do vedení krajů a do Senátu. Do pozdního odpoledne se nyní budou sčítat hlasy, konečné výsledky se očekávají k večeru. V krajských volbách je prozatím sečteno necelých 75 procent hlasů, které ukazují na drtivé vítězství hnutí ANO. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Švýcarsko, Katar nebo Kuba? Zemí schopných zprostředkovat mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem je dost

Jméno mediátora mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je stále velkou neznámou. Zatímco země v čele s Indií a Čínou jsou vnímány jako přirození kandidáti, existují i jiné varianty. Summitu se může ujmout tradičně neutrální Švýcarsko nebo některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. Úplně vyloučit nelze ani arabské či latinskoamerické země.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov přiznal, že Rusko a Čína už vojensky spolupracují

Moskva a Peking nepotřebují vytvářet společnou vojenskou alianci, protože armády obou zemí již úspěšně spolupracují bez nutnosti spojovat se do nějaké organizace, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro arabský zpravodajský kanál Sky News Arabia. 

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Maďaři a Nizozemci se chtějí odklonit od unijní migrační politiky. Má to ale háček

Vlády v Maďarsku a Nizozemsku ohlásily, že chtějí požádat o výjimku z nařízení Evropské unie o azylovém procesu. Problémem ale je, že taková výjimka musí být zahrnuta do evropských smluv, což vyžaduje schválení všemi členskými státy EU.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy