Šabata uměl výuku dějin KSČM změnit v živou politickou diskuzi, vzpomíná Uhde

Praha - Jaroslav Šabata byl bytostný politik a univerzitní učitel, který dokázal přeměnit výuku dějin komunistické strany v živou politickou diskuzi. Pro agenturu Mediafax to na adresu ve čtvrtek zesnulého Šabaty řekl jeho přítel a bývalý vládní kolega Milan Uhde.

"Jaroslav Šabata byl mým nejoblíbenějším univerzitním učitelem. Vyučoval dějiny Komunistické strany Československa a Sovětského svazu. Jakkoliv to byly předměty neoblíbené, dokázal je proměnit v živou politickou diskuzi. Byl to bytostný politik. Vždy stál na levici a já jsem s ním v mnohém nesouhlasil. Zejména kvůli jeho charakteru a lidskému přístupu se z nás stali celoživotní přátelé," zavzpomínal Uhde s tím, že ač oba vyznávali opačný politický směr, vždy se respektovali a nikdy se kvůli tomu nenapadali. "To je něco, co v dnešní politice zcela chybí," dodal Uhde.

Na Jaroslava Šabatu zavzpomínal i Michael Kocáb. "Je mi to velmi líto. Dobře jsem ho znal a měl jsem ho rád. Měl obrovskou schopnost vyjadřovat se takovým neokázalým intelektuálním způsobem. Cítil jsem z něj inspirativnost podobnou té Václava Havla. Když si Jaroslav vzal slovo, tak to byl vždy zážitek. Byl to velmi statečný a dobrý člověk. O jeho špatném zdravotním stavu jsem věděl. Už když jsem ho zval na poslední Amálii, tak na tom nebyl dobře," řekl Kocáb.

Za velkou ztrátu označil Šabatovo úmrtí také předseda parlamentních Věcí veřejných Radek John. "Je velmi smutné, že ti nositelé morálky teď odcházejí v celé sérii. A že z těch významných a klíčových lidí disentu už zbývá velmi málo. Osobně bych pana Šabatu řadil po Václavu Havlovi k jedné z největších morálních autorit, takže je to nesmírná škoda," řekl Mediafaxu John.

Disident a politolog, signatář i mluvčí Charty 77 Jaroslav Šabata zemřel v Brně po těžké nemoci ve věku 84 let.

Jaroslav Šabata se narodil 2. listopadu 1927 v Dolenicích. Členem Komunistické strany Československa se stal po válce, ale jako jeden z nejaktivnějších účastníků obrodného procesu - tzv. pražského jara - se už 31. srpna 1968 postavil proti vedení strany, které se krátce před tím vrátilo ze Sovětského svazu s kapitulačním Moskevským protokolem. KSČ ho vyloučili v roce 1970 při jedné z masových čistek.

Na počátku 70. let se okolo něj zformovala skupina nazvaná Komunisté v opozici. V listopadu 1971 byl Šabata zatčen a v létě roku 1972 odsouzen na šest a půl roku. Podmínečně se na svobodu dostal v prosinci 1976.

Podepsal Chartu 77 a v letech 1978 a 1981 byl jejím mluvčím. Opětovně byl ve vězení od října 1978 do prosince 1980. V roce 1978 se stal mluvčím Charty 77.

V roce 1989 Šabata spolu s Rudolfem Battěkem inicioval vznik předního protirežimního Hnutí za občanskou svobodu.

V listopadu 1989 byl Jaroslava Šabata jednou z vůdčích osobností brněnského Občanského fóra. Stal se poslancem a v letech 1990 až 1992 byl ministrem bez portfeje ve vládě Petra Pitharta.

Když se Občanské fórum v roce 1991 rozpadlo, stal se významným členem Občanského hnutí. Po rozkladu Občanského hnutí působil v 90. letech jako publicista a analytik. V letech 1991 až1998 zastával post předsedy správní rady Nadace Bernarda Bolzana. V roce 1997 vstoupil do ČSSD.

Související

JUDr. Pavel Rychetský, právník a předseda Ústavního soudu ČR.

Vlasta Chramostová si zaslouží pohřeb se státní poctou, míní Rychetský

Pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to právě Vlasta Chramostová, uvedl dnes předseda Ústavního soudu a signatář Charty 77 Pavel Rychetský ve vyjádření, které poskytl ČTK. Reagoval tak na dnešní úmrtí divadelní a filmové herečky a rovněž signatářky Charty 77 Vlasty Chramostové.

Více souvisejících

Milan Uhde

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy