Sytý hladovému nevěří?! Nechce se jim dělat, tvrdí ti, co se mají dobře

Dalších 27 procent míru nezaměstnanosti vnímá jako přiměřenou a dvě procenta jako příliš nízkou. Tři procenta oslovených pak v otázce nezaujala žádný postoj. Hodnocení současné nezaměstnanosti jako příliš vysoké se častěji objevovalo mezi důchodci, nezaměstnanými, respondenty s životní úrovní hodnocenou jako špatnou, v menší míře jako "ani dobrou, ani špatnou" a vyučenými bez maturity. Za přiměřenou považují současnou míru nezaměstnanosti častěji absolventi vysokých škol (38 %), lidé s dobrou životní úrovní (41 %) a ti, kdo žijí v Praze (44 %).Šetření také ukázalo, že mezi veřejností stále převládají z vývoje nezaměstnanosti v nadcházejících dvou letech obavy, nezanedbatelná část dotázaných se však domnívá, že nezaměstnanost zůstane na přibližně stejné úrovni. Polovina (50 %) obyvatel České republiky je toho názoru, že se míra nezaměstnanosti do budoucna zvýší (13 % výrazně zvýší a 37 % částečně zvýší), třetina (34 %) se pak domnívá, že nezaměstnanost zůstane beze změny. Jen malá část dotázaných (7 %) je optimistická, když soudí, že dojde ke snížení aktuální nezaměstnanosti.Podrobnější analýza ukázala, že relativně skeptičtěji budoucí vývoj v tomto ohledu vidí především dotázaní se špatnou životní úrovní a ti, kdo aktuální nezaměstnanost vnímají jako příliš vysokou.Časové srovnání hodnocení aktuální míry nezaměstnanosti a očekávání jejího vývoje v následujících dvou letech ukazuje, že v letech 2004 až 2008 se subjektivní vnímání nezaměstnanosti i očekávání dalšího vývoje poměrně plynule zlepšovala spolu s tím, jak klesala i reálná míra registrované nezaměstnanosti. V roce 2009 v reakci na ekonomickou krizi spojenou i s faktickým zvýšením nezaměstnanosti se v obou ohledech mínění veřejnosti naopak razantně zhoršilo, což potvrdil výzkum z roku 2010, který se výsledkově od předešlého příliš nelišil. Zatímco v roce 2011 došlo mírnému snížení podílu těch, kteří považují míru nezaměstnanosti za příliš vysokou, v letošním roce došlo opět ke zvýšení (o sedm procentních bodů oproti roku 2011, tedy v podstatě na úroveň let 2009 a 2010). Ještě výraznější nárůst (o 10 procentních bodů) byl zaznamenán u podílu lidí, kteří soudí, že nezaměstnanost se v příštích letech bude zvyšovat.Další otázka šetření se zaměřila na to, co je podle mínění lidí převládajícím důvodem nezaměstnanosti u nás. Zda jde o důsledek toho, že lidé nechtějí pracovat, nebo zda je to dáno tím, že nemohou sehnat práci, která by jim vyhovovala. Případně že nemohou sehnat jakoukoli práci bez ohledu na své preference. Nejvíce respondentů zastává názor, že většina nezaměstnaných si není schopna sehnat vhodnou práci (45 %), třetina (34 %) dotázaných si myslí, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vůbec žádnou práci, a 17 procent se domnívá, že nezaměstnaní jednoduše nemají zájem pracovat.Z časového srovnání výsledků u této otázky je zřejmé, že v období od roku 2004 do roku 2008 docházelo k postupnému zvyšování podílu těch, kdo si mysleli, že hlavním důvodem nezaměstnanosti je nechuť nezaměstnaných pracovat. V roce 2009 nastal v tomto hledu prudký obrat, když se tento podíl meziročně snížil o 20 procentních bodů ve prospěch obou variant nechtěné nezaměstnanosti. Přičemž výrazněji se tento růst projevil u podílu těch, kteří tvrdí, že nezaměstnaní většinou nemohou sehnat jakoukoli práci.Rozložení odpovědí zůstalo v následujících dvou letech, tedy v roce 2010 a 2011, v zásadě stejné. V roce 2012 pak mírně přibylo těch, kteří se kloní k tomu, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vůbec žádnou práci (o pět procentních bodů ve srovnání s rokem 2011 a 21 p.b. s rokem 2008, kdy byla nezaměstnanost vůbec nejnižší).Odpověď, že většina dotázaných nemůže najít jakoukoli práci, častěji zmiňovali lidé, kteří byli opakovaně či delší dobu nezaměstnaní a respondenti se špatnou životní úrovní. Naopak nechuť pracovat jako hlavní příčinu toho, že lidé nepracují, uváděli častěji dotázaní s dobrou životní úrovní.