Malíř tykadel: Jsem znechucen jednáním politiků a jejich korupcí

Bývalý řidič olomouckého dopravního podniku pokreslil na protest proti politickým elitám několik desítek reklam na autobusech, jež si před volbami v roce 2010 zaplatily politické strany. Nejvíc pokreslených polepů patřilo ODS, která se jako jediná z poškozených stran u soudu domáhala náhrady škody.

Okresní soud v Olomouci Smetanovi uložil, aby škodu zaplatil, což také udělal. Měl ale také odpracovat 100 hodin obecně prospěšných prací, což odmítl. Soudkyně Markéta Langerová, manželka politika ODS Ivana Langera, mu proto trest změnila na 100 dní vězení.

Na rozhodnutí o ministerské stížnosti čekal Smetana po přerušení trestu a propuštění z vazební věznice v Olomouci na svobodě.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu však podle mluvčího Petra Knötiga v žádném případě neznamená zásah do svobody projevu či politických názorů, ani je nijak neomezuje. "Odsouzení Romana Smetany je za majetkový trestný čin, tedy za útok proti majetku, kterým způsobil škodu výrazně přesahující hranici trestného činu," konstatoval Knotig. Škoda, kterou Smetana počmáráním billboardů způsobil, dosáhla 17 tisíc korun.

Nejvyšší soud ke kauze řidiče Smetany dodal, že každý občan má právo na svobodu projevu a prezentaci svých politických názorů, ale toto právo nesmí překročit hranici, kdy dochází k útoku na majetek, případně nesmí pokračovat svou agresivitou dál, ohrožovat lidské zdraví či život. Nejvyšší soud v této souvislosti také zastává názor, že politické subjekty či veřejně činné osobnosti musejí snést vyšší dávku kritiky, než ostatní občané.

Senát Nejvyššího soudu při rozhodování o stížnosti pro porušení zákona také prostudoval současnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a dalších evropských soudů. Tento případ je však od svobody projevu odlišný, protože Smetana spáchal útok na majetek se škodou výrazně přesahující hranici trestného činu.

Před rozhodnutím Nejvyššího soudu se k věci vyjádřil obviněný Roman Smetana, který uvedl, že šlo o projev jeho politické vůle. Uvedl, mimo jiné, že motivací k pomalování reklam politických stran pro něj bylo prosté znechucení z dlouhodobého sledování politické scény, jednání politiků a medializovaných korupčních kauz. "S nelibostí jsem dlouhodobě vnímal i polistopadový vývoj v zemi, rozkrádání společného majetku, zotročování lidí - dnes lidských zdrojů - ve jménu trhu, konkurenceschopnosti, produktivity. Politici napříč politickým spektrem mají, dle mého mínění, na tomto stavu podíl a profitují z něj," poznamenal Smetana.

Řidič uvedl, že se nikdy necítil politickým vězněm, ani obětí justice. Podle něj to byl právě on, kdo se rozhodl jít do vězení a neakceptovat ani domácí vězení či obecně prospěšné práce, a to na protest proti zlodějům a korupčníkům, kteří mají ještě tu drzost žádat nějakou náhradu od občana u soudu. Na závěr dodal, že ve svých protestech bude dále pokračovat a sám zvolí jejich způsob.

Nejvyšší státní zastupitelství uvedlo, že rozhodování okresního soudu bylo bez závad. Nejvyšší státní zastupitelství také dodává, že Roman Smetana nepřipouští, že poškodil cizí majetek. "Z toho nelze vyloučit, že by v popředí zájmů jeho budoucího jednání nemohly být i jiné cizí věci jako např. potištěné automobily, sídla společností či politických stran, s nimiž nebudou vnitřní hodnoty obviněného v souladu," konstatovali žalobci. Proto Nejvyšší státní zastupitelství navrhlo zamítnout stížnost pro porušení zákona jako nedůvodnou.

Nejvyšší soud se závěry žalobců souhlasil a ministerskou stížnost ve prospěch Smetany zamítl. "Vzhledem k tomu, že Romanu Smetanovi byl rozhodnutím Nejvyššího soudu z 24. května přerušen výkon trestu odnětí svobody, o jeho nástupu k vykonání zbytku trestu rozhodne Okresní soud v Olomouci," konstatoval mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.