ČR bojuje s integrací romské menšiny a s přílivem cizinců

Nejpočetnější skupinu lidí ze zahraničí tam představují Češi. V obou zemích se ale rozrůstají i jiné národnostní menšiny. Obě proto řeší, jak by jejich příslušníky úspěšně začlenily do běžného života. U romské minority se jim to stále nedaří a sklízejí za to kritiku domácích ochránců lidských práv i mezinárodních institucí.Po rozdělení v roce 1993 v Česku žilo 78.700 cizinců. Představovali 0,75 procenta obyvatel. Od té doby se podíl zvedl skoro šestkrát. Příliv zbrzdila až krize. Letos na konci července úřady evidovaly už bezmála 438.000 lidí ze zahraničí. Každý pětadvacátý obyvatel země tak nepochází z ČR. Cizinci nepřicházejí už jen na krátko, ale snaží se v Česku usadit. V SR v roce 1994 pobývalo 16.946 cizinců, tvořili 0,32 procenta obyvatel. Do roku 2010 se podíl zvedl na 1,25 procenta. Lidí ze zahraničí bylo 67.976.V Česku pocházejí tři pětiny cizinců ze tří zemí. Nejvíc jich je z Ukrajiny. Druhou příčku zabírají právě Slováci, za nimi jsou Vietnamci. Ke konci července úřady evidovaly 83.828 lidí ze Slovenska. Slováci mají v Česku ve srovnání s jinými cizinci výsadní postavení. Nemusejí používat češtinu, ale mohou i při jednání s úřady zůstat u své mateřštiny. Stejně jsou na tom i Češi na Slovensku, kteří tam tvoří největší skupinu cizinců. Podle úřadů jich bylo 9040.V Česku se při loňském sčítání lidu ke slovenské národnosti celkem přihlásilo 149.140 lidí. Slováci představovali 1,4 procenta obyvatel. Před deseti lety uvedlo do archů slovenskou národnost 193.200 osob.

Zřejmě nejpočetnější menšinu - i když jen neoficiálně - tvoří ale Romové, jichž je v ČR podle odhadů kolem čtvrt milionu. Asi třetina z nich žije podle několik let staré analýzy v ghettech. Dospělí tu bývají bez práce, děti končívají ve "zvláštních školách", rodiny jsou závislé na sociálních dávkách, rozmáhá se lichva. Před šesti lety bylo těchto lokalit asi 300, teď je jich podle expertů o stovku víc.Na Slovensku podle loňského sčítání nejpočetnější menšinu tvoří Maďaři, k maďarské národnosti se přihlásilo 458.000 lidí. Je to 8,5 procenta obyvatel. Ještě v roce 1991 maďarská menšina, která žije hlavně na jihu země, představovala víc než deset procent obyvatel. K romské menšině se na Slovensku hlásí stále víc osob, loni jich bylo téměř 106.000. Podle odborníků je skutečný počet Romů ale vyšší. Mnoho z nich žije v některé z asi 700 osad, kde často bývají špatné hygienické podmínky a chybí elektřina.Po vstupu do EU české úřady očekávaly masový příliv Romů ze Slovenska. Obavy se ale nenaplnily. Rodiny slovenských Romů přicházely do ČR k příbuzným už dřív. Na přelomu tisíciletí pak podle zprávy českých ministerstev práce a vnitra z roku 2003 situaci Romů v ČR zhoršily - žili kvůli příchozím v přeplněných bytech, měli další výdaje, rozmáhala se kriminalita. Čeští Romové se také sami v několika vlnách vydali hledat lepší život do Kanady či Británie.V obou zemích se vztahy mezi Romy a ostatními obyvateli zhoršují. Dřív proti menšině demonstrovali jen krajně pravicoví extremisté, v posledních době se k nim v některých regionech přidávají i místní. Odborníci varují před dalším přiostřováním situace.V Česku se loni začátkem léta napětí vystupňovalo na Šluknovsku, kde se po několika incidentech konaly protiromské demonstrace a protestní pochody. Policie měla v regionu posily. Letos vřely vášně na Břeclavsku. Zraněný patnáctiletý chlapec si vymyslel, že ho napadli Romové. Situaci uklidňovala policie i romští předáci.Na Slovensku chce nynější vláda premiéra Roberta Fica zpřísnit podmínky pro pobírání pomoci od státu. Nárok na ni by měli mít jen lidé bez přestupků a ti, kteří se zapojí do veřejně prospěšných prací. Slovensko snížilo dávky už v roce 2004. Mezi tamními Romy to vyvolalo nepokoje, proti rabování pak musela zasahovat armáda.

Obě části někdejšího Československa jsou za přístup k Romům terčem kritiky zahraničních institucí i domácích ochránců lidských práv. Podle nich situaci dostatečně neřeší. Segregací ve školství či nucenými sterilizacemi romských žen se zabýval i soud pro lidská práva. Romové spory vyhráli.V Česku na tom, aby se situace zlepšila, ghetta zmizela a jejich obyvatelé se dostali ze dna, od roku 2008 pracuje vládní agentura. Připravila strategii se stovkou opatření ve vzdělávání, bydlení či zaměstnávání. Na řadu kroků chybějí peníze. Slovensko má vládního zmocněnce pro romské komunity. Nynější kabinet si za něj vybral opozičního poslance Petera Polláka, který sám vyrůstal v osadě.