Praha - S fungováním demokracie nejsou v Česku spokojeny tři pětiny lidí (63 procent). Podobný podíl občanů (63 procent) zastává názor, že s lidmi se v ČR nezachází rovnoprávně a spravedlivě, uvádí to nejnovější průzkum agentury CVVM.
S fungováním demokracie vyjadřuje souhlas 33 procent lidí. Více než dvě pětiny občanů naopak vyjadřují nespokojenost.
Sociologové upozorňují, že při porovnání výsledků stejného průzkumu v loňském roce poklesla celková spokojenost s fungováním demokracie o 10 procent (ze 43 na 33 procent) na dosud nejnižší naměřenou hodnotu.
Zvýšil se počet lidí, kteří demokratické zřízení považují za nejlepší způsob vlády. Zastánců autoritativního způsobu vlády je v populaci zhruba pětina (22 procent), podle čtvrtiny občanů (27 procent) je jedno, zda je v zemi demokratický režim nebo "vláda tvrdé ruky".
Demokracie má zastánce u lidí s vyšším vzděláním a těch, kteří uvádí, že jejich životní úroveň je dobrá. Možnost autoritativní vlády naproti tomu statisticky významně častěji zmiňují muži, lidé ve věku nad 60 let a lidé hlásící se k levému kraji politického spektra.
Celkem asi tři pětiny populace (63 procent) si myslí, že se s lidmi v Česku nezachází rovnoprávně a spravedlivě, zhruba třetina (31 procent) má opačný názor. Myslí si, že spravedlnost a rovnoprávnost v přístupu k lidem fungují.
Při srovnání hodnocení českého politického systému v minulosti, v současnosti a s výhledem na dalších deset let, vycházejí podle sociologů nejlépe 90. léta, která vyvolávají největší podíl pozitivních názorů.
Co stojí podle sociologů za pozornost, je skutečnost, že Češi uvádějí celkově výrazně nižší spokojenost (10 procent spokojených, 27 procent neutrální názor) se současným politickým systémem než s minulým režimem před rokem 1989 (24 procent spokojených a 24 procent neutrálních názorů).
Také nespokojenost se současným systémem je vyšší, než udávaná nespokojenost se systémem komunistickým (61 procent versus 38 procent).
Související
ANO první, Starostové by přeskočili ODS. Kubovo hnutí by do Sněmovny neproniklo
ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák