Praha - Politici nám lžou. To si myslí mediální koordinátor Hnutí za přímou demokracii Ladislav Štítkovec, se kterým EuroZprávy.cz vedly rozhovor na téma přímé demokracie i potřebných změn v naší zemi.
HzPD prosazuje přímou demokracii. Podle mnohých odborníků je ale systém založený na referendech pro ČR minimálně prozatím nevhodný. Nejsme prý dost vyspělí. Proč si myslíte opak?
Argument nevyspělosti občanů v rozhodování se v historii neustále opakuje a používali ho všemožní „odborníci" nejen u nás, ale i jinde ve světě. Byl použitý proti všeobecnému hlasovacímu právu, proti právu žen hlasovat, proti hlasovacímu právu černochů aj. V praxi se vždy ukázalo, že tento argument je úplně nepravdivý. U přímé demokracie to platí taktéž. Švýcarsko, jako jedna z nejvyspělejších zemí na světě, je toho příkladem.
Podle vás jsme tedy připraveni na vládu pomocí referend?
Pokud vám někdo tvrdí, že občané nejsou kompetentní hlasovat o jednotlivé otázce v referendu, potom je to vlastně argument proti demokracii jako takové a vyplývá z toho, že lidé nejsou schopní hlasovat ani v jakýchkoliv volbách. Tam musí volit mezi obsáhlými stranickými programy a to už odborníkům nevadí. To si protiřečí.
Takže současný systém není ve skutečnosti demokracií?
Pokud chceme mluvit o skutečné demokracii, je třeba se podívat spíše na vyspělost politiků a možnost korigování jejich rozhodnutí. Vezměme třeba otázku tzv. církevních restitucí. Proti tomuto zákonu se postavilo 80% občanů, a přesto neexistuje nástroj, jak změnit toto nekompetentní rozhodnutí politiků. Politici rozhodli proti vůli většiny občanů. Je to demokracie? Takových rozhodnutí politiků je celá řada a jsou důkazem, že čistě zastupitelský systém nefunguje ve prospěch občanů. Je logické, když systém nefunguje, je třeba ho nahradit. Podle nás tím daleko spravedlivějším systémem je přímá, respektive polopřímá demokracie.
Jaké ústavní změny ČR potřebuje?
V současné době potřebujeme především zákon o právu občanů na referendum a iniciativu bez jakýchkoliv omezení, příkladem může být náš návrh a zákon o odvolatelnosti politiků. S tím souvisí i změna volebního systému na většinový. Je zřejmé, že je třeba vytvořit novou občanskou ústavu, na jejímž vytvoření se bude podílet i široká veřejnost a kterou si lidé odsouhlasí v referendu tak, jako tomu bylo např. na Islandu.
Současná vláda je častým terčem kritiky vašeho hnutí. Kdo a proč vám vadí z vlády nejvíc?
Nedá se říct, že nám vadí jednotlivci. Rozhodnutí vlády jsou ovlivňována koaličními dohodami. Co nám vadí, je asociální chování celé vládní koalice, která peníze z daní nás všech převádí „vhodnými zákony" na konta nejbohatších, ať už se tak děje formou zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, takzvanou důchodovou reformou apod. Jsme a vždy budeme kritiky vlád, ať současné nebo jiné a jinak barevné, které nepracují pro blaho všech lidí. Nejde o jednotlivé politiky, ale o změnu celého systému. Tu si nepřeje žádný současný politik nebo vláda, kteří jsou a budou v nynějším systému u moci.
Jaký je váš vztah k opozičním stranám? Očekáváte například, že kdyby se k moci dostala ČSSD, přišlo by zlepšení?
V předchozí odpovědi je naznačeno, jak se stavíme obecně k vládám, které působí v systému čistě parlamentní demokracie. Pramení to z více než dvacetileté zkušenosti, kdy u moci byla několikrát i ČSSD. Stále máme v paměti co se dělo za vlády ČSSD, kdy premiéry byli pánové Špidla, Gross a Paroubek. Stačí se podívat na to, jak státní dluh rovnoměrně rostl jak za pravicových, tak za levicových vlád a neděláme si tedy velké iluze. Vždy jsou to jen kosmetické úpravy ve stejných mantinelech zaběhnutého řádu. ČSSD netouží po změně systému jako opoziční strana, natož když se dostane k moci.
Který z politiků je vám myšlenkově nejbližší? Spolupracujete s někým z vrcholové politiky?
K našemu hnutí se přihlásila při prezidentských volbách Táňa Fischerová, kterou jsme v těchto volbách podpořili. Co se týče vrcholových politiků, nevíme o tom, že by některý z nich propagoval změnu k systému přímé demokracie. S politiky, kterým vyhovuje současný systém, nespolupracujeme. Pokud se najdou politici, kteří podporují myšlenku polopřímé demokracie, jsme ochotni jim poskytnout kritickou podporu. Kritickou podporou myslíme to, že jsme si vědomi časté klamavosti slibů politiků, které jsou někdy myšleny jen jako volební vějička, jejíž platnost končí v den voleb. Bude nás tedy hodně zajímat, co všechno udělá prezident Miloš Zeman pro podporu zavedení přímé demokracie u nás, kterou před prezidentskými volbami sliboval.
Budete kandidovat v příštích volbách?
Takový cíl nemáme.
Proč? Vždyť změna zevnitř systému by byla vhodným prostředkem.
Neusilujeme o vstup do Parlamentu. Sdílíme názor, že pánem v této zemi není lid, ale zájmové a finanční skupiny (někteří mluví o mafiích), jimž politici ve skutečnosti hlavně slouží. Těmto pánům HzPD sloužit nechce a nebude. Současný systém zastupitelské demokracie je podle našeho mínění sám o sobě zevnitř nereformovatelný.
A jak tedy ke změně dojde?
Změna systému nebude možná bez silného tlaku občanů. To znamená, lidé musí vědět, co chtějí a pokud budou požadovat přímou demokracii, její prosazení se neobejde bez velkých demonstrací a generální stávky. Čistě parlamentní cestou to určitě nepůjde. Pokud by se časem opravdu velká podpora našeho hnutí objevila a vyvstal by od lidí požadavek jít do voleb, určitě bychom to zvažovali. Byla by to možnost, jak myšlenky přímé demokracie propagovat a rozvíjet.
Cítíte podporu od obyvatel? Jak se ta podpora projevuje?
Pocit podpory od lidí zažíváme čím dál silněji. Dostáváme dopisy, lidé na našich akcích projevují svou spoluúčast, tisíce lidí se zúčastňuje našich emailových kampaní, vzrůstá sledovanost našich stránek. Spousta lidí nás podporuje finančně. Bez toho by naše práce nemohla existovat. Toto vše nás přesvědčuje o tom, že roste počet sebevědomých občanů, kteří přestávají spoléhat na „politické spasitele" a chtějí převzít prostřednictvím referenda a dalších nástrojů přímé demokracie odpovědnost za svůj osud a osud svých dětí do vlastních rukou. Na tom všem se dá, sice pomaleji, ale cílevědomě stavět.
Související
Aktivisté apelují na poslance: Rusnok je zárukou nezávislosti vyšetřování Nagyové a dalších
ODS chce Ištvánovu hlavu. Ten ale získal dalšího spojence
Aktuálně se děje
před 22 minutami
V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku
před 1 hodinou
Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové
před 2 hodinami
Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara
před 4 hodinami
Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady
před 5 hodinami
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
před 6 hodinami
Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela
před 7 hodinami
Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem
před 9 hodinami
Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami
před 10 hodinami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.
Zdroj: Libor Novák