Praha - Politici nám lžou. To si myslí mediální koordinátor Hnutí za přímou demokracii Ladislav Štítkovec, se kterým EuroZprávy.cz vedly rozhovor na téma přímé demokracie i potřebných změn v naší zemi.
HzPD prosazuje přímou demokracii. Podle mnohých odborníků je ale systém založený na referendech pro ČR minimálně prozatím nevhodný. Nejsme prý dost vyspělí. Proč si myslíte opak?
Argument nevyspělosti občanů v rozhodování se v historii neustále opakuje a používali ho všemožní „odborníci" nejen u nás, ale i jinde ve světě. Byl použitý proti všeobecnému hlasovacímu právu, proti právu žen hlasovat, proti hlasovacímu právu černochů aj. V praxi se vždy ukázalo, že tento argument je úplně nepravdivý. U přímé demokracie to platí taktéž. Švýcarsko, jako jedna z nejvyspělejších zemí na světě, je toho příkladem.
Podle vás jsme tedy připraveni na vládu pomocí referend?
Pokud vám někdo tvrdí, že občané nejsou kompetentní hlasovat o jednotlivé otázce v referendu, potom je to vlastně argument proti demokracii jako takové a vyplývá z toho, že lidé nejsou schopní hlasovat ani v jakýchkoliv volbách. Tam musí volit mezi obsáhlými stranickými programy a to už odborníkům nevadí. To si protiřečí.
Takže současný systém není ve skutečnosti demokracií?
Pokud chceme mluvit o skutečné demokracii, je třeba se podívat spíše na vyspělost politiků a možnost korigování jejich rozhodnutí. Vezměme třeba otázku tzv. církevních restitucí. Proti tomuto zákonu se postavilo 80% občanů, a přesto neexistuje nástroj, jak změnit toto nekompetentní rozhodnutí politiků. Politici rozhodli proti vůli většiny občanů. Je to demokracie? Takových rozhodnutí politiků je celá řada a jsou důkazem, že čistě zastupitelský systém nefunguje ve prospěch občanů. Je logické, když systém nefunguje, je třeba ho nahradit. Podle nás tím daleko spravedlivějším systémem je přímá, respektive polopřímá demokracie.
Jaké ústavní změny ČR potřebuje?
V současné době potřebujeme především zákon o právu občanů na referendum a iniciativu bez jakýchkoliv omezení, příkladem může být náš návrh a zákon o odvolatelnosti politiků. S tím souvisí i změna volebního systému na většinový. Je zřejmé, že je třeba vytvořit novou občanskou ústavu, na jejímž vytvoření se bude podílet i široká veřejnost a kterou si lidé odsouhlasí v referendu tak, jako tomu bylo např. na Islandu.
Současná vláda je častým terčem kritiky vašeho hnutí. Kdo a proč vám vadí z vlády nejvíc?
Nedá se říct, že nám vadí jednotlivci. Rozhodnutí vlády jsou ovlivňována koaličními dohodami. Co nám vadí, je asociální chování celé vládní koalice, která peníze z daní nás všech převádí „vhodnými zákony" na konta nejbohatších, ať už se tak děje formou zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, takzvanou důchodovou reformou apod. Jsme a vždy budeme kritiky vlád, ať současné nebo jiné a jinak barevné, které nepracují pro blaho všech lidí. Nejde o jednotlivé politiky, ale o změnu celého systému. Tu si nepřeje žádný současný politik nebo vláda, kteří jsou a budou v nynějším systému u moci.
Jaký je váš vztah k opozičním stranám? Očekáváte například, že kdyby se k moci dostala ČSSD, přišlo by zlepšení?
V předchozí odpovědi je naznačeno, jak se stavíme obecně k vládám, které působí v systému čistě parlamentní demokracie. Pramení to z více než dvacetileté zkušenosti, kdy u moci byla několikrát i ČSSD. Stále máme v paměti co se dělo za vlády ČSSD, kdy premiéry byli pánové Špidla, Gross a Paroubek. Stačí se podívat na to, jak státní dluh rovnoměrně rostl jak za pravicových, tak za levicových vlád a neděláme si tedy velké iluze. Vždy jsou to jen kosmetické úpravy ve stejných mantinelech zaběhnutého řádu. ČSSD netouží po změně systému jako opoziční strana, natož když se dostane k moci.
Který z politiků je vám myšlenkově nejbližší? Spolupracujete s někým z vrcholové politiky?
K našemu hnutí se přihlásila při prezidentských volbách Táňa Fischerová, kterou jsme v těchto volbách podpořili. Co se týče vrcholových politiků, nevíme o tom, že by některý z nich propagoval změnu k systému přímé demokracie. S politiky, kterým vyhovuje současný systém, nespolupracujeme. Pokud se najdou politici, kteří podporují myšlenku polopřímé demokracie, jsme ochotni jim poskytnout kritickou podporu. Kritickou podporou myslíme to, že jsme si vědomi časté klamavosti slibů politiků, které jsou někdy myšleny jen jako volební vějička, jejíž platnost končí v den voleb. Bude nás tedy hodně zajímat, co všechno udělá prezident Miloš Zeman pro podporu zavedení přímé demokracie u nás, kterou před prezidentskými volbami sliboval.
Budete kandidovat v příštích volbách?
Takový cíl nemáme.
Proč? Vždyť změna zevnitř systému by byla vhodným prostředkem.
Neusilujeme o vstup do Parlamentu. Sdílíme názor, že pánem v této zemi není lid, ale zájmové a finanční skupiny (někteří mluví o mafiích), jimž politici ve skutečnosti hlavně slouží. Těmto pánům HzPD sloužit nechce a nebude. Současný systém zastupitelské demokracie je podle našeho mínění sám o sobě zevnitř nereformovatelný.
A jak tedy ke změně dojde?
Změna systému nebude možná bez silného tlaku občanů. To znamená, lidé musí vědět, co chtějí a pokud budou požadovat přímou demokracii, její prosazení se neobejde bez velkých demonstrací a generální stávky. Čistě parlamentní cestou to určitě nepůjde. Pokud by se časem opravdu velká podpora našeho hnutí objevila a vyvstal by od lidí požadavek jít do voleb, určitě bychom to zvažovali. Byla by to možnost, jak myšlenky přímé demokracie propagovat a rozvíjet.
Cítíte podporu od obyvatel? Jak se ta podpora projevuje?
Pocit podpory od lidí zažíváme čím dál silněji. Dostáváme dopisy, lidé na našich akcích projevují svou spoluúčast, tisíce lidí se zúčastňuje našich emailových kampaní, vzrůstá sledovanost našich stránek. Spousta lidí nás podporuje finančně. Bez toho by naše práce nemohla existovat. Toto vše nás přesvědčuje o tom, že roste počet sebevědomých občanů, kteří přestávají spoléhat na „politické spasitele" a chtějí převzít prostřednictvím referenda a dalších nástrojů přímé demokracie odpovědnost za svůj osud a osud svých dětí do vlastních rukou. Na tom všem se dá, sice pomaleji, ale cílevědomě stavět.
Související
Aktivisté apelují na poslance: Rusnok je zárukou nezávislosti vyšetřování Nagyové a dalších
ODS chce Ištvánovu hlavu. Ten ale získal dalšího spojence
Hnutí za Přímou Demokracii , demokracie , referendum
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák