Praha - Politici nám lžou. To si myslí mediální koordinátor Hnutí za přímou demokracii Ladislav Štítkovec, se kterým EuroZprávy.cz vedly rozhovor na téma přímé demokracie i potřebných změn v naší zemi.
HzPD prosazuje přímou demokracii. Podle mnohých odborníků je ale systém založený na referendech pro ČR minimálně prozatím nevhodný. Nejsme prý dost vyspělí. Proč si myslíte opak?
Argument nevyspělosti občanů v rozhodování se v historii neustále opakuje a používali ho všemožní „odborníci" nejen u nás, ale i jinde ve světě. Byl použitý proti všeobecnému hlasovacímu právu, proti právu žen hlasovat, proti hlasovacímu právu černochů aj. V praxi se vždy ukázalo, že tento argument je úplně nepravdivý. U přímé demokracie to platí taktéž. Švýcarsko, jako jedna z nejvyspělejších zemí na světě, je toho příkladem.
Podle vás jsme tedy připraveni na vládu pomocí referend?
Pokud vám někdo tvrdí, že občané nejsou kompetentní hlasovat o jednotlivé otázce v referendu, potom je to vlastně argument proti demokracii jako takové a vyplývá z toho, že lidé nejsou schopní hlasovat ani v jakýchkoliv volbách. Tam musí volit mezi obsáhlými stranickými programy a to už odborníkům nevadí. To si protiřečí.
Takže současný systém není ve skutečnosti demokracií?
Pokud chceme mluvit o skutečné demokracii, je třeba se podívat spíše na vyspělost politiků a možnost korigování jejich rozhodnutí. Vezměme třeba otázku tzv. církevních restitucí. Proti tomuto zákonu se postavilo 80% občanů, a přesto neexistuje nástroj, jak změnit toto nekompetentní rozhodnutí politiků. Politici rozhodli proti vůli většiny občanů. Je to demokracie? Takových rozhodnutí politiků je celá řada a jsou důkazem, že čistě zastupitelský systém nefunguje ve prospěch občanů. Je logické, když systém nefunguje, je třeba ho nahradit. Podle nás tím daleko spravedlivějším systémem je přímá, respektive polopřímá demokracie.
Jaké ústavní změny ČR potřebuje?
V současné době potřebujeme především zákon o právu občanů na referendum a iniciativu bez jakýchkoliv omezení, příkladem může být náš návrh a zákon o odvolatelnosti politiků. S tím souvisí i změna volebního systému na většinový. Je zřejmé, že je třeba vytvořit novou občanskou ústavu, na jejímž vytvoření se bude podílet i široká veřejnost a kterou si lidé odsouhlasí v referendu tak, jako tomu bylo např. na Islandu.
Současná vláda je častým terčem kritiky vašeho hnutí. Kdo a proč vám vadí z vlády nejvíc?
Nedá se říct, že nám vadí jednotlivci. Rozhodnutí vlády jsou ovlivňována koaličními dohodami. Co nám vadí, je asociální chování celé vládní koalice, která peníze z daní nás všech převádí „vhodnými zákony" na konta nejbohatších, ať už se tak děje formou zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, takzvanou důchodovou reformou apod. Jsme a vždy budeme kritiky vlád, ať současné nebo jiné a jinak barevné, které nepracují pro blaho všech lidí. Nejde o jednotlivé politiky, ale o změnu celého systému. Tu si nepřeje žádný současný politik nebo vláda, kteří jsou a budou v nynějším systému u moci.
Jaký je váš vztah k opozičním stranám? Očekáváte například, že kdyby se k moci dostala ČSSD, přišlo by zlepšení?
V předchozí odpovědi je naznačeno, jak se stavíme obecně k vládám, které působí v systému čistě parlamentní demokracie. Pramení to z více než dvacetileté zkušenosti, kdy u moci byla několikrát i ČSSD. Stále máme v paměti co se dělo za vlády ČSSD, kdy premiéry byli pánové Špidla, Gross a Paroubek. Stačí se podívat na to, jak státní dluh rovnoměrně rostl jak za pravicových, tak za levicových vlád a neděláme si tedy velké iluze. Vždy jsou to jen kosmetické úpravy ve stejných mantinelech zaběhnutého řádu. ČSSD netouží po změně systému jako opoziční strana, natož když se dostane k moci.
Který z politiků je vám myšlenkově nejbližší? Spolupracujete s někým z vrcholové politiky?
K našemu hnutí se přihlásila při prezidentských volbách Táňa Fischerová, kterou jsme v těchto volbách podpořili. Co se týče vrcholových politiků, nevíme o tom, že by některý z nich propagoval změnu k systému přímé demokracie. S politiky, kterým vyhovuje současný systém, nespolupracujeme. Pokud se najdou politici, kteří podporují myšlenku polopřímé demokracie, jsme ochotni jim poskytnout kritickou podporu. Kritickou podporou myslíme to, že jsme si vědomi časté klamavosti slibů politiků, které jsou někdy myšleny jen jako volební vějička, jejíž platnost končí v den voleb. Bude nás tedy hodně zajímat, co všechno udělá prezident Miloš Zeman pro podporu zavedení přímé demokracie u nás, kterou před prezidentskými volbami sliboval.
Budete kandidovat v příštích volbách?
Takový cíl nemáme.
Proč? Vždyť změna zevnitř systému by byla vhodným prostředkem.
Neusilujeme o vstup do Parlamentu. Sdílíme názor, že pánem v této zemi není lid, ale zájmové a finanční skupiny (někteří mluví o mafiích), jimž politici ve skutečnosti hlavně slouží. Těmto pánům HzPD sloužit nechce a nebude. Současný systém zastupitelské demokracie je podle našeho mínění sám o sobě zevnitř nereformovatelný.
A jak tedy ke změně dojde?
Změna systému nebude možná bez silného tlaku občanů. To znamená, lidé musí vědět, co chtějí a pokud budou požadovat přímou demokracii, její prosazení se neobejde bez velkých demonstrací a generální stávky. Čistě parlamentní cestou to určitě nepůjde. Pokud by se časem opravdu velká podpora našeho hnutí objevila a vyvstal by od lidí požadavek jít do voleb, určitě bychom to zvažovali. Byla by to možnost, jak myšlenky přímé demokracie propagovat a rozvíjet.
Cítíte podporu od obyvatel? Jak se ta podpora projevuje?
Pocit podpory od lidí zažíváme čím dál silněji. Dostáváme dopisy, lidé na našich akcích projevují svou spoluúčast, tisíce lidí se zúčastňuje našich emailových kampaní, vzrůstá sledovanost našich stránek. Spousta lidí nás podporuje finančně. Bez toho by naše práce nemohla existovat. Toto vše nás přesvědčuje o tom, že roste počet sebevědomých občanů, kteří přestávají spoléhat na „politické spasitele" a chtějí převzít prostřednictvím referenda a dalších nástrojů přímé demokracie odpovědnost za svůj osud a osud svých dětí do vlastních rukou. Na tom všem se dá, sice pomaleji, ale cílevědomě stavět.
Související
Aktivisté apelují na poslance: Rusnok je zárukou nezávislosti vyšetřování Nagyové a dalších
ODS chce Ištvánovu hlavu. Ten ale získal dalšího spojence
Hnutí za Přímou Demokracii , demokracie , referendum
Aktuálně se děje
včera
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
včera
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
včera
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
včera
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
včera
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
včera
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
včera
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
včera
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
včera
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
včera
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
včera
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
včera
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
včera
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
včera
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
včera
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
24. prosince 2025 21:48
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
24. prosince 2025 21:26
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
24. prosince 2025 19:52
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
24. prosince 2025 18:44
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
Zdroj: Libor Novák