Politici nám lžou. Nežijeme v demokracii! tvrdí koordinátor protivládního hnutí

Praha - Politici nám lžou. To si myslí mediální koordinátor Hnutí za přímou demokracii Ladislav Štítkovec, se kterým EuroZprávy.cz vedly rozhovor na téma přímé demokracie i potřebných změn v naší zemi.

HzPD prosazuje přímou demokracii. Podle mnohých odborníků je ale systém založený na referendech pro ČR minimálně prozatím nevhodný. Nejsme prý dost vyspělí. Proč si myslíte opak?

Argument nevyspělosti občanů v rozhodování se v historii neustále opakuje a používali ho všemožní „odborníci" nejen u nás, ale i jinde ve světě. Byl použitý proti všeobecnému hlasovacímu právu, proti právu žen hlasovat, proti hlasovacímu právu černochů aj. V praxi se vždy ukázalo, že tento argument je úplně nepravdivý. U přímé demokracie to platí taktéž. Švýcarsko, jako jedna z nejvyspělejších zemí na světě, je toho příkladem.

Podle vás jsme tedy připraveni na vládu pomocí referend?

Pokud vám někdo tvrdí, že občané nejsou kompetentní hlasovat o jednotlivé otázce v referendu, potom je to vlastně argument proti demokracii jako takové a vyplývá z toho, že lidé nejsou schopní hlasovat ani v jakýchkoliv volbách. Tam musí volit mezi obsáhlými stranickými programy a to už odborníkům nevadí. To si protiřečí.

Takže současný systém není ve skutečnosti demokracií?

Pokud chceme mluvit o skutečné demokracii, je třeba se podívat spíše na vyspělost politiků a možnost korigování jejich rozhodnutí. Vezměme třeba otázku tzv. církevních restitucí. Proti tomuto zákonu se postavilo 80% občanů, a přesto neexistuje nástroj, jak změnit toto nekompetentní rozhodnutí politiků. Politici rozhodli proti vůli většiny občanů. Je to demokracie? Takových rozhodnutí politiků je celá řada a jsou důkazem, že čistě zastupitelský systém nefunguje ve prospěch občanů. Je logické, když systém nefunguje, je třeba ho nahradit. Podle nás tím daleko spravedlivějším systémem je přímá, respektive polopřímá demokracie.

Jaké ústavní změny ČR potřebuje?

V současné době potřebujeme především zákon o právu občanů na referendum a iniciativu bez jakýchkoliv omezení, příkladem může být náš návrh a zákon o odvolatelnosti politiků. S tím souvisí i změna volebního systému na většinový. Je zřejmé, že je třeba vytvořit novou občanskou ústavu, na jejímž vytvoření se bude podílet i široká veřejnost a kterou si lidé odsouhlasí v referendu tak, jako tomu bylo např. na Islandu.

Současná vláda je častým terčem kritiky vašeho hnutí. Kdo a proč vám vadí z vlády nejvíc?

Nedá se říct, že nám vadí jednotlivci. Rozhodnutí vlády jsou ovlivňována koaličními dohodami. Co nám vadí, je asociální chování celé vládní koalice, která peníze z daní nás všech převádí „vhodnými zákony" na konta nejbohatších, ať už se tak děje formou zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, takzvanou důchodovou reformou apod. Jsme a vždy budeme kritiky vlád, ať současné nebo jiné a jinak barevné, které nepracují pro blaho všech lidí. Nejde o jednotlivé politiky, ale o změnu celého systému. Tu si nepřeje žádný současný politik nebo vláda, kteří jsou a budou v nynějším systému u moci.

Jaký je váš vztah k opozičním stranám? Očekáváte například, že kdyby se k moci dostala ČSSD, přišlo by zlepšení?

V předchozí odpovědi je naznačeno, jak se stavíme obecně k vládám, které působí v systému čistě parlamentní demokracie. Pramení to z více než dvacetileté zkušenosti, kdy u moci byla několikrát i ČSSD. Stále máme v paměti co se dělo za vlády ČSSD, kdy premiéry byli pánové Špidla, Gross a Paroubek. Stačí se podívat na to, jak státní dluh rovnoměrně rostl jak za pravicových, tak za levicových vlád a neděláme si tedy velké iluze. Vždy jsou to jen kosmetické úpravy ve stejných mantinelech zaběhnutého řádu. ČSSD netouží po změně systému jako opoziční strana, natož když se dostane k moci.

Který z politiků je vám myšlenkově nejbližší? Spolupracujete s někým z vrcholové politiky?

K našemu hnutí se přihlásila při prezidentských volbách Táňa Fischerová, kterou jsme v těchto volbách podpořili. Co se týče vrcholových politiků, nevíme o tom, že by některý z nich propagoval změnu k systému přímé demokracie. S politiky, kterým vyhovuje současný systém, nespolupracujeme. Pokud se najdou politici, kteří podporují myšlenku polopřímé demokracie, jsme ochotni jim poskytnout kritickou podporu. Kritickou podporou myslíme to, že jsme si vědomi časté klamavosti slibů politiků, které jsou někdy myšleny jen jako volební vějička, jejíž platnost končí v den voleb. Bude nás tedy hodně zajímat, co všechno udělá prezident Miloš Zeman pro podporu zavedení přímé demokracie u nás, kterou před prezidentskými volbami sliboval.

Budete kandidovat v příštích volbách?

Takový cíl nemáme.

Proč? Vždyť změna zevnitř systému by byla vhodným prostředkem.

Neusilujeme o vstup do Parlamentu. Sdílíme názor, že pánem v této zemi není lid, ale zájmové a finanční skupiny (někteří mluví o mafiích), jimž politici ve skutečnosti hlavně slouží. Těmto pánům HzPD sloužit nechce a nebude. Současný systém zastupitelské demokracie je podle našeho mínění sám o sobě zevnitř nereformovatelný.

A jak tedy ke změně dojde?

Změna systému nebude možná bez silného tlaku občanů. To znamená, lidé musí vědět, co chtějí a pokud budou požadovat přímou demokracii, její prosazení se neobejde bez velkých demonstrací a generální stávky. Čistě parlamentní cestou to určitě nepůjde. Pokud by se časem opravdu velká podpora našeho hnutí objevila a vyvstal by od lidí požadavek jít do voleb, určitě bychom to zvažovali. Byla by to možnost, jak myšlenky přímé demokracie propagovat a rozvíjet.

Cítíte podporu od obyvatel? Jak se ta podpora projevuje?

Pocit podpory od lidí zažíváme čím dál silněji. Dostáváme dopisy, lidé na našich akcích projevují svou spoluúčast, tisíce lidí se zúčastňuje našich emailových kampaní, vzrůstá sledovanost našich stránek. Spousta lidí nás podporuje finančně. Bez toho by naše práce nemohla existovat. Toto vše nás přesvědčuje o tom, že roste počet sebevědomých občanů, kteří přestávají spoléhat na „politické spasitele" a chtějí převzít prostřednictvím referenda a dalších nástrojů přímé demokracie odpovědnost za svůj osud a osud svých dětí do vlastních rukou. Na tom všem se dá, sice pomaleji, ale cílevědomě stavět.

Související

Více souvisejících

Hnutí za Přímou Demokracii demokracie referendum

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 3 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

Počasí v noci přineslo další extrémy. Meteorologové naměřili až 27 stupňů

Česká republika má za sebou mimořádně horkou noc, která byla nejteplejší v rámci současné vlny veder. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byl status tropické noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C, zaznamenán na 129 ze 269 stanic, což představuje celých 48 procent z celkového počtu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy