Jakl udeřil: Schwarzenberg? Ubulený trilobit. Kalousek jakbysmet

„Část naší politické scény po jmenování Jiřího Rusnoka premiérem kvičí tak bolestínsky, že je to dospělých lidí až nedůstojné. Ubulené žalobníčkování připomíná tón rozmazleného děcka, které nemůže při své premiéře na plácku za vsí rozdýchat, že ho soupeřící děti nechtějí nechat dát gól. Není to zrovna jev nový. Kdekdo na našem politickém i mediálním hřišti má pocit, že když ten druhý koná jinak, než by se kdekomu líbilo, tak to musí být konání nelegální, nelegitimní, zakázáníhodné. A ono je to přitom jen konání v zájmu někoho jiného. Gólem do jiné branky," píše Jakl v článku s titulkem "Trilobit Schwarzenberg a dinosaurus Kalousek žalují na to, co sami zavedli".

Sám Jakl není zastáncem úřednických vlád a podle něj se k nim sahá až příliš často. Je to dle jeho názoru varianta vhodná pro případ katastrofy nebo absolutně neřešitelné politické krize, a ne pro řešení v situaci, kdy možná existuje reálná většina v Poslanecké sněmovně. To, že se mu tento krok nelíbí, ale neznamená, že je protiústavní.

Právníci se v posledních dnech přou o to, zda Zeman svým postupem při jmenování Rusnoka premiérem neporušil ústavu.

rezident republiky jmenoval předsedu vlády, kterého nenavrhla žádná ze sněmovních politických stran. Tím přímo obešel jejich přání, protože část stran dávala přednost předčasným volbám, část preferovala pokračování vlády současné koalice. Vláda pod vedením Jiřího Rusnoka opravdu není politickým řešením ani jednoho typu. Neporušil tedy prezident republiky svým rozhodnutím ústavu? Eventuálně neposunul nás do nějaké formy poloprezidentského systému? Odpověď zní dvakrát NE.

Ústava od samého počátku své platnosti svěřuje pravomoc jmenovat předsedu vlády do rukou prezidenta republiky, a to bez jakéhokoliv formálního omezení. Tedy, pokud charakter systému záleží na tom, zda prezident při jmenování premiéra jedná samostatně, či ne, potom jsme poloprezidentský systém buď měli v ústavě zapsaný posledních 20 let a nemáme se tedy kam posunout, nebo jsme měli vždy parlamentní systém a prezident v něm setrval. Třetí možnost není.

K posunu ve fungování ústavněpolitického systému by ale mohlo dojít. A to tehdy, kdyby sněmovní politické strany nyní tvrdící, že mají svou vlastní představu o další vládě, tuto deklarovanou představu nedokázaly prosadit pro neshody mezi sebou.

Podle ústavy předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje další členy vlády. V této fázi tedy má poměrně silné postavení prezident. Jím jmenovaná vláda ale musí získat důvěru Poslanecké sněmovny. To znamená, že prezident není ve svém výběru neomezený. Nemůže prosadit žádnou vládu, se kterou by Poslanecká sněmovna nesouhlasila. To je podstatou parlamentního uspořádání, říká pro server iHned.cz právník z UK Jan Kudrna.