Zurčící potůčky, ranní mlha, rozbřesk slunce, peřeje a zátočiny řek… To není začátek dokumentu o horských stráních, ale o druhém největším městě České republiky. Hvězdárna a planetárium Brno uvádí nový pořad vlastní produkce, věnovaný – alespoň podle tvůrců – nejkrásnějšímu městu na světě. Kromě pestré přírody v něm uvidíte známé dominanty z neokoukaných úhlů a také místa, která jste možná sami nikdy nenavštívili. To vše v unikátním digitáriu, jehož projekční plocha má podobu polokoule o průměru 17 metrů.
Jak uvádí hlavní autor Pavel Karas: V pořadu jsme se zaměřili na brněnské řeky, které se pořadem linou podobně, jako se proplétají samotným městem. Řeky jsou a byly pro rozvoj všech měst klíčové. Vždyť samotný název Brno vzniklo z praslovanského slova BRN, neboli bláta po povodních. Paradoxně v Brně jsou však všechny tři řeky téměř neviditelné. Ponávka je doslova „v utajení“. Postupem času byly Svitava a Svratka regulovány tak, že jsou vytlačeny na okraj. Brno proto nemá žádná nábřeží, jako je tomu v Praze nebo Olomouci. Přestože se pořad věnuje celému Brnu, téma řek se jím nenápadně vine po celou dobu.
Natáčení a výroba pořadu Brno 360 trvala rok a půl. Natáčecí štáb strávil v ulicích měst a v okolní přírodě více než 80 dní a nasnímal přes 24 hodin videí a časosběrů. Výsledkem je půlhodinová přehlídka známých, ale i utajených půvabů jihomoravské metropole. Nezávislou součástí projektu Brno 360 je stejnojmenná publikace o armádě lidí, díky kterým funguje naše město. Zdarma ji dostanete přímo u na hvězdárně a také v řadě brněnských kaváren.
Tvůrcem pořadu Brno 360 je Pavel Karas, autorem scénáře Ivo Cicvárek, na leteckých záběrec se podílela brněnská firma Jamcopters. Filmem provází charismatický hlas Radima Fialy, o hudbu a zvuk se postaral Roman Kašník ze studia Reset. Autorem animací je Petr Hloušek, logo se siluetami brněnských dominant vytvořila talentovaná grafička Kristína Poráziková.
Brno, jak jste jej ještě nikdy neviděli!„Když se díváte na Brno z ptačí perspektivy, vždy vás něco překvapí. Nad, na i pod ulicemi Brna jsme strávili více než osmdesát dní a hledali ty nejlepší záběry a momenty. Nasnímali jsme přes 24 hodin videí a časosběrů. Celý projekt v počítači zabírá více než 10 TB. Teď, když pořad stříhám a dávám dohromady, tak si ještě víc uvědomuji, jakou krásou a důmyslným systémem jsme obklopeni,“ říká Pavel Karas, tvůrce snímku Brno 360.
Pořad volně navazuje na snímek Morava 360, který měl premiéru před dvěma a půl roky. Navštívilo jej přes 22 tisíc diváků a dočkalo se 212 repríz. Sázíte na to, že Brno 360 přiláká podobně rekordní počet návštěvníků?
Věřím, že ještě více. Už když jsme před čtyřmi lety stáli před rozhodováním o tom, který region natočíme z ptačí perspektivy do unikátních podmínek našeho digitária, věděli jsme, že se chceme vznést i nad Brno. Jenže tehdy jsme měli my i naši návštěvníci v živé paměti dokument Neuvěřitelné Brno. Uvést tak brzy snímek na podobné téma nám nepřipadalo dramaturgicky chytré. Proto jsme se nejdříve rozletěli po celé jižní Moravě, abychom se pak vrátili do našeho města. Věřím, že nádherné záběry pořízené z dronu nabídnou zcela jiný pohled a poetiku. A to je obzvlášť atraktivní pro lidi, kteří v Brně žijí a mají k němu vztah.
Jak pořad Brno 360 vznikal?
Natáčení a výroba trvala rok a půl. Oproti původní myšlence Moravy 360, kterou jsme představovali v proměnách ročního období, jsme se v tomto pořadu, společně s dramaturgem České televize Ivem Cicvárkem, zaměřili na jiný koncept a fenomén: na brněnské řeky, které se pořadem linou podobně, jako se proplétají samotným městem. Řeky jsou a byly pro rozvoj všech měst klíčové. Vždyť samotný název Brno vzniklo z praslovanského slova BRN, neboli bláta po povodních. Paradoxně v Brně jsou však všechny tři řeky téměř neviditelné. Ponávka je doslova „v utajení“. Postupem času byly Svitava a Svratka regulovány tak, že jsou vytlačeny na okraj. Brno proto nemá žádná nábřeží, jako je tomu v Praze nebo Olomouci. Přestože se pořad věnuje celému Brnu, téma řek se jím nenápadně vine po celou dobu.
Na jaké unikátní záběry se můžeme těšit?
Jsme si vědomi toho, že záběry z dronu jsou v televizi už dost profláknuté. Ale sázíme na to, že digitária se něčím podobným nezabývají. V Česku jsme jediní. Přitom promítání na zaoblenou plochu je ohromným zážitkem. Všechny záběry musíte pořídit objektivem typu rybí oko – a to pak přináší takové těžkosti, jako jsou například viditelné vrtule dronu v záběru. Spoustu práce tak nakonec trávím jejich retuší ve střižně. V planetáriu si také nemůžete dovolit střídat velké celky s detaily. Musíte stále využívat rozměr 180 stupňů. To je také důvod, proč v planetáriích převažuje především animovaná tvorba. S reálnými záběry se zde moc často nepracuje.
Co bylo na pořadu nejsložitější po technické stránce?
Už jsem zmínil retušování. Ale samotné rybí oko má i další nevýhodu – váží dvě kila, a to je velký nápor na lehký dron. Ten pak musíte složitě vyvažovat a stabilizovat.
Vy sám jste dlouhodobě spjatý s Brnem. Stalo se při natáčení něco, co vás přesto překvapilo?
Samotný princip natáčení z ptačí perspektivy vám poskytne možnost vidět všechno jinak. Už v tomto samotném faktu se skrývá mnoho překvapení. Brno má spoustu krásných míst a ta jsme se v tomto pořadu snažili i náležitě prodat a dát jim netradiční prostor a úhel pohledu, a to nejen shora. Například jsme natáčeli ve vodojemech pod Žlutým kopcem ještě v době, kdy se o nich tolik nemluvilo, a byly neznámé, utajené. Zajímavým místem je také Arnoldova vila, která je mezi brněnskými vilami vnímána jako „bejby v koutě“, a možná také proto je v dost zbědovaném stavu. Snad se to brzy změní.
Jaká místa bylo nejsložitější natočit?
Například ve zmíněných vodojemech jsme se hodně potrápili. K už tak složitým světelným podmínkám jsme se museli vypořádat ještě s omezeným časem. Tady se samozřejmě nedal použít dron, ale přesto jsme chtěli mít dynamický záběr. K tomu jsme potřebovali kameru na kolejích, které jsme v tomto prostoru museli někde zafixovat. A to samozřejmě tak, abychom nepoškodili interiér vodojemů.
Už jsme se lehce dotkli toho, o čem pořad Brno 360 bude. Na co se ještě můžou diváci těšit?
Dokument má několik rovin. Jednou z nich jsou již zmíněné řeky a voda. Nemohli jsme se samozřejmě vyhnout historii. V Brně je velmi mnoho kostelů, na kterých se krásně dokumentuje vývoj jednotlivých slohů a epoch, které toto město již zažilo – od gotiky, přes baroko, novogotiku, secesi až po funkcionalismus v podobě kostela na náměstí Míru. Kameře samozřejmě také nemohl uniknout jedinečný pohled na přírodu. Navzdory tomu, že je Brno druhé největší město v republice, je zde velmi mnoho zeleně. A to na dronových záběrech jde nádherně vidět. Navíc jsme záběry pořizovali od jara do podzimu, takže se můžete těšit na Brno ve všech barvách a odstínech.
Takže lidi v tomto pořadu nemáme čekat…
Pár se jich tam mihne, ale nejsou tak důležití… ne vážně, Brno by nebylo Brnem bez ruchu a kavárenského života. To jsme nemohli opomenout. Paradoxně ale právě tento aspekt bylo nejsložitější zachytit… když jsme totiž měli v úmyslu jít do ulic a točit záběry šťastných lidí, zhatil naše plány koronavirus… jedinou příležitostí, jak mít alespoň pár rozjasněných studentských tváří, byly přijímací zkoušky Masarykovy univerzity. Hospůdky a kavárny dotáčíme na poslední chvíli teď. Občas nám ale lidé i překáželi… Ulice a náměstí v centru jsme se snažili většinou natáčet v brzkých ranních hodinách. Když jsme se vypravili vzlétnout nad Dominikánské náměstí, přišli za námi policisté, kteří nám řekli, že jsme si pro natáčení vybrali špatný den, protože tam bude probíhat vojenská přehlídka, a tudíž je z bezpečnostních důvodů zakázáno v oblasti centra natáčet.
Přemýšleli jste o dalším životě tohoto snímku? Nemáte ambice ho pustit televizním divákům?
Už samotný fakt, že je pořad tvořený pro planetárium, nám neumožňuje přemýšlet nad televizním uvedením. Na začátku jsme sice uvažovali o tom, že bychom to paralelně natáčeli i pro televizní formát, ale pak jsme to zavrhli z důvodu časové i finanční náročnosti. A také nám šlo o to, abychom lidi přilákali k nám do digitária, nikoli k monitorům nebo televizím…
Aktualizováno 26. listopadu 2024 8:21
Strom pro Prahu na Staroměstském náměstí už stojí. České vánoční trhy 2024 se blíží
Související
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
Brno před 75 lety hostilo Velkou cenu Československa. Během závodu došlo k tragédii
Brno , Hvězdárna a planetárium Brno
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek