Nepřístupný terén v přírodě i rušné části měst dobývají s pomocí satelitní navigace novodobí lovci skrytých pokladů, které mají nejčastěji podobu plastových schránek různých velikostí. Hra zvaná geocaching na pomezí sportu a turistiky má své aktivní příznivce po celém světě, propadli jí i Češi. První schránka zvaná cache (česky keš) byla založena před 20 lety, 3. května 2000, v Oregonu ve Spojených státech.
Schránky se liší velikostí i obtížností hledání, ale žádné velké poklady v nich hledači neboli také kačeři nenajdou, zdrojem zábavy je především samotné hledání keší. Nejmenší "kešky" ve svých útrobách skrývají miniaturní bločky, takzvané logbooky určené k zapsání jména nálezce, ty větší pak obsahují geomince či drobné dárky. Nálezce schránky si předmět může vzít, musí ale do ní zase vložit něco ze svého osobního vlastnictví. Každá keš má svůj název i číselně označený terén a obtížnost na stupnici od jedné do pěti.
Některé "kešky" je možné najít hned po zadání souřadnic, k ulovení dalších je potřeba vyluštit složité i několikastupňové úkoly či rozkódovat šifry. Kačeři se po stopách keší musí často vydat do odlehlých, turisticky málo frekventovaných koutů přírody, hustá síť schránek bývá ale i ve městech na těch nejnavštěvovanějších místech.
Geocaching vznikl krátce poté, co 1. května 2000 tehdejší americký prezident Bill Clinton rozhodl o odstranění umělé odchylky přidávané do signálu GPS, aby se zlepšila přesnost tohoto navigačního systému pro běžné uživatele. První schránku uložil počítačový odborník Dave Ulmer jen o dva dny později v lesích nedaleko Beavercreek v americkém Oregonu. Schránku tehdy nazval jako stash (česky skrýš) a jednalo se o několikalitrový kbelík zakopaný do země, který obsahoval mimo jiné VHS kazetu, pár dolarů a plechovku s fazolemi. Geocaching jako oficiální název hry byl zaveden zhruba o měsíc později. Podle serveru geocaching.com byla první "keška" v Evropě založena 3. června 2000 v Irsku poblíž hlavního města Dublinu. O rok později, 1. června 2001, byla uložena první, dosud aktivní keš v České republice pod vrcholem Kotouč nedaleko Štramberku.
V současnosti je po celém světě přes tři miliony aktivních keší ve více než 190 zemích a hledá je přes šest milionů registrovaných hráčů. Nejhustší síť "kešek" mají Spojené státy, kde bylo dosud založeno více než milion těchto schránek. Hra je velmi populární také v Německu, Kanadě, Británii, Francii a Švédsku. Mezi geocachingové velmoci patří i Česko, počet aktivních keší u nás překonal hranici 60.000. ČR je také držitelem jednoho "keškařského" světového primátu, podle serveru geocaching.com je nejnavštěvovanější keš na světě umístěna v Praze na Karlově mostě a má přes 38.000 nálezů.
Nejoblíbenější keš na světě má název Lego - einer ist zu viel a nachází se v Berlíně u vchodu do místního Legolandu. Mezi zajímavá "keškařská" nej patří také nejvýše umístěná keš, která se ani nenalézá na zemském povrchu. V roce 2008 ji založil americký vesmírný turista Richard Garriot na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Nejhlubší keš na světě je uložena více než 2400 metrů pod mořskou hladinou na dně Indického oceánu asi 1700 kilometrů jihovýchodně od ostrova Reunion.
Hledání "kešek" však může být i nebezpečné, své oběti má již i v ČR. V prosinci 2005 zemřel osmnáctiletý mladík, když se při hledání keše zřítil ze čtyřicetimetrového svahu poblíž pražského motolského krematoria. V červnu 2018 zastihla prudká bouře s lijákem čtveřici mladých hledačů kešek v podzemní části Motolského potoka v Praze a dva z nich ve stoce dlouhé přes čtyři kilometry bohužel zahynuli. Sedmadvacetiletá žena utonula poté, co ji spláchla přívalová vlna a tělo osmadvacetiletého muže bylo nalezeno až po týdnu pátrání.
Související
Keškaři: Díky geocachingu jsme našli mnoho krásných míst, k nezaplacení jsou "georobotci"
Zoufalé pátrání po hledači kešek: Policie se zaměřila na takzvanou "vanu"
geocaching , Česká republika , Lidé
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák