Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila Sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Daň prošla v podobě, v jaké ji předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), pouze s jedním technickým zpřesněním. Většina koaličních poslanců, kteří vznesli své pozměňovací návrhy k podobě mimořádné daně, je stáhla. Zůstal pouze návrh předsedy klubu Pirátů Jakuba Michálka, který chtěl snížit práh pro vstup bank do systému daně na dvě, nebo alternativně tři miliardy korun čistých úrokových výnosů. Michálek návrh zdůvodňoval tím, že daň by dopadla na víc bank a vynesla by během tří let celkově asi osm miliard korun navíc. Ani jednu z verzí Sněmovna neschválila, hlasovali pro ni jen všichni čtyři pirátští poslanci; nikdo jiný ruku nezvedl.
Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů. Dohromady by ale měly dát 100 miliard, řekl novinářům po schválení daně.
Daň bude výlučným příjmem státního rozpočtu. Sněmovna odmítla návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby se státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní o výnos dělil s kraji a obcemi. Ministerstvo financí s tím nesouhlasilo.
Ministerstvo proti návrhu na sdílení výnosů z daně s obcemi a městy argumentovalo tím, že podle nařízení EU má být výnos použit pouze na vybrané účely. Toho lze podle ministerstva dosáhnout pouze tím, že peníze půjdou výlučně do státního rozpočtu. "Považuji za absolutně neférové vzít obcím, městům a krajům něco, na co mají nárok," prohlásila Mračková Vildumetzová. Odmítl to předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. "Nebereme ani korunu, tato daň je mimořádná daň a jde na mimořádné výdaje," prohlásil. Poukázal na to, že výnosy z rozpočtového určení daní jsou letos proti odhadům o 15 procent vyšší. Stanjura později novinářům řekl, že výnos stát využije na zastropování cen energií, což zahrne i školy či další organizace, které obce a kraje spravují, bude se tak týkat i jich.
Ministerstvo financí navrhlo daň jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Tyto zálohy se vypočtou podle daně za rok 2022, kterou ale nebudou platit, bude sloužit jen k výpočtu záloh. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank energetická odvětví, třeba těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.
Do zákona se dostala technická změna, která reagovala na původní pozměňovací návrh poslance TOP 09 Michala Kučery. Ze zdanění chtěl Kučera vyloučit například zemědělské podniky provozující bioplynové stanice, aby daň nedopadla na ty z nich, pro které jde o okrajovou činnost. Stanjura již dříve uvedl, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.
Daň z neočekávaných zisků se dostala do balíčku na základě Stanjurova pozměňovacího návrhu. Předložil ji ve druhém čtení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli tomu vládní koalici kritizovala za nepředvídatelnost i za to, že čekala s řešením energetické situace tak dlouho. Vyjádřila obavu, že v případě bank zaplatí tuto daň klienti v podobě vyšších poplatků, úrokových sazbách nebo horší dostupnosti úvěrů. "Neslyšela jsem od ministra financí ujištění, že se tak nestane," řekla. Předseda klubu opozičního hnutí SPD Radim Fiala po schválení balíčku varoval, že banky budou optimalizovat své zisky tak, že stát nakonec nevybere nic.
Stanjura uvedl, že zvolený způsob použil z časových důvodů. Pokud by šlo o samostatnou vládní předlohu, hrozilo by, že se ji nepodaří prosadit do konce roku. Opakovat takový postup nechce.
Analytici mají pochybnosti, zda daň vynese očekávaných 85 miliard
Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil označil odhad výnosu za hodně optimistický. Zároveň upozornil, že příjmy z windfall tax nevyřeší problém vysokého strukturálního deficitu veřejných financí, který dlouhodobě kritizuje i Národní rozpočtová rada.
"Banky by podle očekávání ministerstva financí měly zaplatit v roce 2023 na nové dani 33 miliard korun, což předpokládá o 42 miliard vyšší celkové nadprůměrné zisky nad hladinou let 2018 až 2021. Teď sice bankám pomáhají vysoké sazby ČNB, ale s nastávajícím hospodářským útlumem nejspíš poklesnou příjmy z hypotečních, korporátních nebo podnikatelských úvěrů. Obávám se proto, že představy ohledně výše očekávaných přínosů windfall tax do státního rozpočtu jsou optimističtější, než jaká bude realita," sdělil dnes ČTK vedoucí partner daňového poradenství PwC ČR Martin Diviš.
"Je otázkou, zda daň nakonec přinese očekávaných 85 miliard korun v příštím roce. Zvláště bankovní sektor má cesty, kterými lze výši zisku kontrolovat," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. "Zároveň vnímám, že mimořádná daň odčerpá kapitál na investice, a to zvláště v sektoru výroby energií a u petrolejářských firem. V příštích letech se přitom musí masivně investovat do nových zdrojů energií. Problémem našeho trhu je také nedostatek v Česku vyráběných paliv. Pokud kvůli dani zmizí investice v petrolejářském oboru, tak budeme nadále závislí na dovozu paliv," řekl.
Upozornil také na předkládání návrhů úprav daně od koaličních stran, což vyvolávalo spekulace o konečné podobě zdanění. "Vnímám pozitivně, že schválený návrh snižuje nejistotu investorů. Na stranu druhou došlo dlouhými veřejnými debatami k poškození investičního prostředí," uvedl.
Komunikaci kolem daně kritizuje i Hradil. "Samotný koncept windfall tax je ekonomicky velice snadno obhajitelný a je i relativně srozumitelný pro občany s ohledem na obvyklé vnímaní konceptu spravedlnosti při zdanění. Přesto se vládě podařilo svou chaotickou komunikací a podivným nastavením parametrů způsobit, že konečnou verzi windfall tax nechápe prakticky nikdo," uvedl. Varoval před podobnými chybami, pokud by se vláda rozhodla přijímat opatření ke snížení strukturálního deficitu veřejných financí.
Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila dnes v takzvaném daňovém balíčku, která dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a právě banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
Související
Fiala a Stanjura na koberečku u prezidenta. Pavel má k rozpočtu výhrady
Ministři vyrazili do míst zasažených povodněmi. Řešili další pomoc
Zbyněk Stanjura , Vláda ČR , Daně , Poslanecká sněmovna , EuroZprávy.cz
Aktuálně se děje
včera
Chce vést „suverénní zahraniční politiku“, nemá na to. Je plánem Fica udělat ze Slovenska ruský protektorát?
včera
Tisícovka je málo. Vyřadili jsme čtvrtinu severokorejských vojáků, ohlásil Zelenskyj
včera
Zelenskému došla trpělivost: Pokud Severní Korea vyšle další vojáky, odpovíme
včera
Biden před nástupem Trumpa do úřadu zmírnil tresty smrti pro většinu vězňů
včera
Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů
včera
Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny
včera
Severokorejští vojáci jsou vybaveni falešnými ruskými vojenskými dokumenty
včera
Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem
včera
Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin
včera
Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně
včera
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
včera
Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky
včera
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
včera
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
včera
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
včera
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
22. prosince 2024 21:59
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
22. prosince 2024 21:16
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
22. prosince 2024 20:31
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
22. prosince 2024 19:52
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
V Česku už během víkendu začalo místy sněžit, takže někde přibylo až 15 centimetrů nového sněhu. Konec sněhové nadílky to přitom ještě není, dnes večer může sněžit i v nižších polohách.
Zdroj: Jan Hrabě