Stanjura přiznal, že kompenzace cen energií převýší výnos z windfall tax

Výnos z windfall tax letos nepokryje mimořádné výdaje na kompenzace cen energií, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v úterý. Přesto je podle něj možné, že dojde ke zkrácení tříletého období daně. Stát ji podle ministra rozhodně nemíní prodlužovat za rok 2025. 

Stanjura na sociální síti X uvedl, že pro rozhodnutí vlády o budoucnosti windfall tax neboli daně z neočekávaných zisků je klíčová celková rozvaha všech mimořádných příjmů a výdajů. 

"Za rok 2023 určitě převáží mimořádné výdaje na kompenzace cen energií a rozdíl účtu obou mimořádných položek tak bude deficitní. Pokud se ale v roce 2024 díky dodatečným příjmům z WFT přiblížíme v souhrnu rozpočtově neutrálnímu dopadu, zvážíme zkrácení tříletého období daně," napsal ministr financí.

Šéf státní kasy nicméně vzkázal, že se windfall tax rozhodně nebude prodlužovat. "Byla zavedena s jediným cílem dočasně pokrýt mimořádné výdaje, ne aby se stala stálým zdrojem rozpočtu pro kompenzaci běžných výdajů," dodal. 

Stát uvalil daň na firmy z energetického, petrochemického a těžarského průmyslu a také na velké banky. Vysvětlil to jejich neočekávanými příjmy kvůli razantnímu růstu cen energií, respektive výraznému zvýšení úrokových sazeb. 

Do konce října vybral stát na windfall tax necelých 26 miliard korun. Podle srpnové predikce ministerstva financí má celkový výnos daně za celý kalendářní rok činit 46 miliard korun. V příštím roce je odhadován příjem ve výši 17 miliard korun. 

Související

Zbyněk Stanjura

Stanjura zažil nepříjemnost na mítinku. Důchodce o něj rozbil vejce

Nevoli vůči politikům umí lidé projevit všelijak. V pondělí se o tom přesvědčil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) během předvolebního mítinku koalice Spolu, kterou občanští demokraté tvoří s KDU-ČSL a TOP 09, v Kopřivnici. Důchodce tam o člena Fialovy vlády rozbil několik vajec a skončil v rukou policistů. 

Více souvisejících

Zbyněk Stanjura Daně státní rozpočet Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

včera

včera

včera

včera

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog

Separatistická správa samozvané Luhanské lidové republiky spustila na svém webu katalog, v němž nabízí k „adopci“ ukrajinské děti z okupovaných území. Databáze umožňuje filtrovat podle vzhledu a zveřejňuje detailní popisy osobnosti, vývoje i fotografie, což vedoucí Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti Hlib Fishchenko pro EuroZprávy.cz označil za moderní formu obchodování s lidmi a válečný zločin s prvky genocidy.

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny

Sněmovní volby, které proběhnou na začátku října, by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News vyhrálo opoziční hnutí ANO. Křesel by přitom obsadilo podobně jako před čtyřmi lety. Do dolní parlamentní komory by se dostalo šest kandidujících subjektů, Motoristé by jen těsně neuspěli. 

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí. 

včera

včera

včera

včera

9. srpna 2025 21:56

Aktualizováno 9. srpna 2025 21:04

9. srpna 2025 19:50

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy