Stát připravuje elektronizaci voleb, s hlasováním on-line zatím nepočítá

Zákon o elektronizaci správy voleb chce ministerstvo vnitra prosadit ve vládě do konce ledna. S hlasováním on-line či poštou návrh nepočítá, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) to bude záležet na dohodě parlamentních stran. Ministr kvůli tomu ustavil pracovní skupinu, která se má poprvé sejít koncem listopadu. Konkrétní závěry od ní bude chtít během příštího roku, řekl dnes Rakušan novinářům. Zákon by měl platit od ledna 2026.

"Já bych v příštím roce chtěl nějaký výsledek, který bude mapovat politickou vůli k nějakým dalším změnám i názory odborníků," uvedl dnes Rakušan k činnosti pracovní skupiny a možnosti doplnit zákon například o elektronické hlasování. Ministr řekl, že je zastáncem korespondenční formy hlasování minimálně pro Čechy žijící v zahraničí, což loni navrhl Senát. Podle Rakušana se na základních principech zákona shodli šéfové všech stran vládní koalice.

K hlavním novinkám zákona, který ministerstvo předložilo v květnu, patří zavedení jednoho volebního dne místo dvou. Vnitro už dříve sdělilo, že Česko je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny - pátkem a sobotou. Lidé by nově podle návrhu zákona mohli hlasovat vždy v pátek od 07:00 do 22:00. Měli by na to 15 hodin, tedy o hodinu déle než při současných dvou dnech. Jednodenní volby by odstranily problém se zabezpečením volebních schránek během noční přestávky, uvedl ministr. "Dvoudenní volby považujeme za historický relikt," řekl.

Kvůli zavedení jednodenních voleb by však podle dřívějších informací vnitra měli mít lidé i možnost hlasovat v předstihu vždy ve středu před volebním dnem na obecním úřadu. Obecní, krajské a senátní volby by se měly konat o prvním říjnovém týdnu vždy v pátek. Cílem je zabránit posunování termínu voleb směrem k létu.

Vnitro chce také uspořit až 15 milionů korun na papíru pro hlasovací lístky. Jména kandidátů pro senátní a prezidentské volby by totiž nově byla seřazená na jednom lístku, nikoli na samostatných lístcích. Volební lístky by pak lidé dostávali až před hlasováním ve volebních místnostech nebo na obecních úřadech v případě hlasování v předstihu.

Zákon počítá i s vytvořením informačního systému správy voleb, který bude obsahovat jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí, registr kandidátních listin a přinese možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře. To by mělo odstranit chybovost při předkládání kandidátek, uvedl ministrův náměstek Petr Vokáč. Vytvoření systému bude podle něj stát 200 milionů korun a provoz 20 až 40 milionů ročně. Stejné náklady by podle Vokáče byly i na zavedení elektronického hlasování.

Voliči si budou moci požádat o voličský průkaz elektronicky na kterémkoli volebním úřadě, v případě komunálních voleb s ním budou moci nově hlasovat na kterémkoli místě v domovské obci, tedy například i v nemocnici, uvedl ředitel odboru voleb na ministerstvu Tomáš Jírovec. Zákon je spojený se změnou ústavy, která by měla v duchu předchozích dohod zafixovat senátní obvody na 12 let tak, aby se neměnily kvůli změně počtu obyvatel každé dva roky při obměně třetiny horní komory.

Zákon o správě voleb by měl podle Vokáče zastoupit původně připravovaný podrobnější volební kodex a sjednotit volební pravidla do jedné normy. Zavedení jednodenních voleb navrhovalo ministerstvo vnitra už před dvěma lety, tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) jej ale neprojednala.

Související

Více souvisejících

Volby Vít Rakušan (STAN) Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump zřejmě pochopil, co je Putin zač. Transakční diplomacie s ideologem nebude fungovat

Prezident Donald Trump prožil zásadní obrat ve svém vnímání Vladimira Putina – přestal věřit, že lze zopakovat iluzorní „reset“ vztahů, které prosazoval jak on sám, tak jeho mnozí předchůdci od dob studené války. Pokud Trump skutečně pochopil, že s Kremlem nelze jednat jako s rovnocenným obchodním partnerem, ale pouze jako se strategickým protivníkem, může to představovat jeden z nejzásadnějších posunů v jeho dosavadní zahraniční politice.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Izrael potvrdil, že část íránských zásob obohaceného uranu přečkala červnové americko-izraelské útoky na jaderná zařízení. Podle izraelského úředníka může být přeživší materiál stále dostupný. Útoky byly údajně připravovány od loňska v reakci na podezření z vývoje jaderné zbraně. USA tvrdí, že operace zbrzdila Teherán o roky, Írán však inspektory do zasažených zařízení již nepustí.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Bašár al-Asad

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajina čelí bezprecedentní vlně ruských vzdušných útoků, které cílí nejen na frontu, ale i na města hluboko ve vnitrozemí. V Kyjevě i dalších regionech se opakují noční nálety stovek dronů a raket. Nová taktika Ruska spočívá v masivním nasazení bezpilotních letounů, které přetěžují ukrajinskou obranu a ničí civilní infrastrukturu. Obětí přibývá a roste i tlak na spojence, aby urychleně posílili dodávky obranných systémů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump po atentátu v Butleru.

Tajná služba trestá selhání při atentátu na Trumpa. Suspendovala šest lidí

Tajná služba USA suspendovala šest agentů, kteří loni zajišťovali bezpečnost volebního mítinku v pensylvánském Butleru, kde došlo k atentátu na tehdejšího prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Suspendace trvají 10 až 42 dnů bez platu. Kritici však upozorňují, že tresty nejsou dostatečné a že odpovědnost byla přenesena pouze na regionální pracovníky, zatímco členové Trumpovy osobní ochranky zůstali z velké části nedotčeni.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

V Texasu odklízejí následky tragických povodní. Prohlédněte si galerii

Zemřelo 121 lidí, další se pohřešují. Experti už tuší, proč byly povodně v Texasu tak smrtící

Neutuchající neštěstí v americkém státě Texas nadále pokračuje. Po bleskových povodních, které zasáhly oblast řeky Guadalupe, místní úřady stále evidují 160 pohřešovaných. Dosud bylo potvrzeno 121 úmrtí. Záchranné operace vedené složkami integrovaného záchranného systému, armádou i dobrovolníky pokračují ve vyhledávání nezvěstných a v odstraňování škod.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy