Tři roky s covidem: Pandemie přišla stát a pojišťovny na stovky miliard korun

Ministerstvo zdravotnictví vynaložilo za tři roky v souvislosti covidem přes 18 miliard korun. Nejvíc stály vakcíny, které byly dosud nakoupeny za 14,6 miliardy. Na začátku epidemie úřad vydal 2,37 miliardy za ochranné pomůcky nebo plicní ventilátory, které sám nakupoval. Více než 940 milionů stál provoz Chytré karantény a informačních linek, 160 milionů šlo na mediální kampaně a reklamu. 

Vyplývá to z výpočtů ČTK podle seznamu uhrazených faktur ministerstva. Další stovky miliard stála epidemie systém veřejného zdravotního pojištění za testování, aplikaci vakcín a léčbu nakažených. První tři případy nákazy se v Česku objevily 1. března 2020.

Vakcín dorazilo do konce roku 2022 podle odpovědí ministerstva pro ČTK více než 37 milionů dávek, přes 28 milionů od firmy Pfizer/BioNTech. Z odebraných dávek Česko muselo více než sedm milionů zlikvidovat, protože jim končila doba použitelnosti. Dalších asi 2,5 milionu darovalo dalším zemím.

O tom, kolik dávek vakcín Česko dostane letos, se podle mluvčího Ondřeje Jakoba v současné době jedná. V rozpočtu na ně má ministerstvo vyčleněnu miliardu. "V současné chvíli nelze říci, jaké konkrétně množství ČR v letošním roce obdrží, cílem je vzhledem k aktuálním skladovaným zásobám odložení na pozdější období a celkově zajistit racionální rozložení dodávek reflektující reálné potřeby vycházející ze zájmu o očkování," uvedl mluvčí.

Ten podle údajů ministerstva setrvale klesá. V roce 2021 zdravotníci aplikovali 15,5 milionu dávek, loni asi pětkrát méně. Celkově je očkováno 65 procent populace, jednu posilující dávku má třetina lidí a sedm procent dvě. Letos očkování zahájilo jen zhruba 1100 lidí.

Firmy vyvinuly od začátku epidemie kromě vakcín také nové léky. Za remdesivir, který byl prvním lékem určeným přímo na léčbu covidu, ministerstvo zaplatilo přes 600 milionů korun. V roce 2020 se objevily takzvané monoklonální protilátky. Ty nakupovaly přímo vybrané nemocnice, zůstaly jim ale často nespotřebované. Jako kompenzaci žádaly přes 426 milionů korun, vyplaceno v březnu dostanou 396 milionů. Cena léku pro jednoho pacienta byla zhruba 50.000 korun. Podobně nemocnice nakupovaly i nejnovější antivirotika lagevrio a paxlovid, od února je hradí zdravotní pojišťovny. Za paxlovid platí 26.600 korun, za lagevrio 18.000 korun.

Název Chytrá karanténa ministerstvo dalo na jaře 2020 souboru elektronických nástrojů pro propojení praktických lékařů, testovacích center, laboratoří, nemocnic, hygienických stanic a ministerstva, součástí byly i mobilní aplikace eRouška a Tečka. Dohromady s provozem call center, která zajišťovala informační linky, za ně zaplatilo přes 940 milionů korun. Z nich více než 590 milionů korun mu za své služby naúčtovala Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT).

Loni, kdy po většinu roku nezůstávala téměř žádná protiepidemická opatření a klesl zájem o testování i očkování, ministerstvo zaplatilo téměř 280 milionů korun, 150 milionů z nich NAKIT. Měsíčně dalo v průměru 10,5 milionu na provoz call center.

S náklady na systémy Chytré karantény počítá ministerstvo i letos. "S ohledem na aktuální epidemickou situaci, zajištění centrálního řízení očkování a připraveností i v roce 2023 nadále ministerstvo počítá s udržením a rozvojem nástrojů Chytré karantény 2.0, s jejich trvalým začleněním do struktur příslušných participujících subjektů," uvedl Jakob. V rozpočtu na letošní rok na ni má ministerstvo vyhrazeno 160 milionů.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne

Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy