Tuberkulóz loni přibylo, je jich ale méně než před covidem

Odborníci upozorňují, že při krátkodobém kontaktu se lidé nenakazí, potřeba je několikahodinový kontakt. Zástupci lékařů o tom dnes informovali na tiskové konferenci ke Světovému dni boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března.

"Během covidu jakoby tuberkulóza zmizela," uvedla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Koziar Vašáková. Podle ní ale pacienti jen nepřišli k lékařům a pokles byl pouze dočasný. V roce 2020 tak lékaři zaznamenali 368 případů a v roce 2021 pak 351 případů, což bylo vůbec nejméně od roku 1990.

Cizinci od roku 2019 tvoří zhruba třetinu v Česku léčených případů TBC. V loňské roce podle předběžných dat stoupl počet nakažených na 374, cizinců bylo 161 z nich a 89 pocházelo z Ukrajiny. Celkově bylo v ČR registrováno 490.000 uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny, v současné době jich zůstává v zemi zhruba 300.000. Již před válkou na Ukrajině bylo podle vedoucího Národní jednotky dohledu nad TBC Fakultní nemocnice Bulovka Jiřího Wallenfelse v ČR 30 až 40 případů TBC u Ukrajinců.

"Vzhledem k demografickému rozložení, protože jako uprchlíci přicházejí většinou ženy a děti, tak se uvádělo, že hlavní nálož tuberkulózy nedostaneme," uvedla Vašáková. Přímo mezi uprchlíky tak podle Wallenfelse přišlo 54 nakažených, devět z nich s diagnózou už z Ukrajiny. Odborníci podle něj čekali až trojnásobné počty. "Možným vysvětlením je, že sem proudí spíše lépe situovaní lidé, chudší zůstávají na Ukrajině," dodal.

Problém Ukrajiny je podle Vašákové v tom, že v zemi je nejen vyšší incidence na 100.000 obyvatel, ale objevují se v ní takzvané multiresistentní kmeny TBC, které jsou obtížně léčitelné.

Podle Vašákové jsou v ČR v současné době ohniska TBC zejména mezi bezdomovci, squattery nebo sociálně slabými jedinci užívajícími alkohol či drogy. Zhruba 70 procent nakažených tvoří muži. Podle vedoucí lékařky Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Karolíny Doležalové je asi 30 procent pacientů romského původu.

"Pomohlo by zavedení nabídky bezplatného očkování Romů v porodnicích nebo například vznik mobilních očkovacích týmů," uvedla v tiskové zprávě. Očkují se vybrané rizikové skupiny, kromě dětí cizinců ze zemí s vyšším výskytem také například děti rodičů, kteří pobývali v rizikových zemích. V posledních letech jich bylo očkováno 3500. Plošné očkování bylo zrušeno v roce 2010.

Mezi loňskými nakaženými bylo 17 dětí. Zdrojem nákazy pro dítě je podle Vašákové téměř vždycky dospělý člověk. "Riziko infekce vzrůstá ve chvíli, kdy stráví s vykašlávajícím nemocným několik hodin či spíše dnů v uzavřené místnosti," vysvětlil vědecký sekretář odborné společnosti Vladimír Koblížek. Pacienti zpočátku hubnou, jsou unavení nebo se v noci potí, v pozdních stadiích se mohou zadýchávat nebo i vykašlávat krvavé hleny. Ne u všech nakažených se ale nemoc rozvine, mohou ji i jenom přenášet.

Meziročně vzrostl počet nemocných s multiresistentní TBC. Zatímco v roce 2021 jich bylo deset, loni 19. Na tyto typy nezabírají běžné léky a pacienti se z ní léčí až dva roky. V současné době se léčí ve specializovaných centrech, v Thomayerově nemocnici má 15 lůžek. "Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o vzniku dalších dvou centrech v Brně a Hradci Králové," doplnila Vašáková.

Jedná se také o tom, že by bylo možné děti a rodiče hospitalizovat společně, což v současné době není možné. V nemocniční izolaci přitom nakažení s odolnou formou stráví i 18 až 24 měsíců, nové léky, které zdravotní pojišťovny schvalují individuálně umožní hospitalizaci zkrátit na šest až devět měsíců.

"Česko je jednu z posledních zemí Evropské unie, která pacienty měsíce izoluje v nemocnicích," vysvětlil přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně Milan Sova. V západních zemích podle něj pacienti pobývají doma a kontroluje se, že užívají léčbu. "Nejsou infekční, pokud užívají léky a dodržují protiepidemická opatření," dodal.