V Česku přibývá angín a spály způsobených streptokokem

V předchozích pěti letech se počet pozitivních vzorků, které jeho laboratoř obdržela, pohyboval mezi 46 a 84, loni stoupl na 105 a letos v lednu jich bylo 29. Nákaza se léčí antibiotiky, především penicilinem, kterých je v posledních měsících v českých lékárnách nedostatek. Pokles se očekává s koncem epidemie respiračních infekcí.

"Od prosince loňského roku Národní referenční laboratoř eviduje zvýšený počet případů, kdy streptokok skupiny A způsobil invazivní onemocnění, což znamená, že byl laboratorně prokázán v krvi či mozkomíšním moku pacienta," uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře (NRL) pro streptokokové nákazy SZÚ Jana Kozáková. Streptokoků je asi 70 druhů, způsobují různé zdravotní komplikace od angín přes záněty močových cest nebo meningitidu po kožní projevy.

V prosinci loňského roku potvrdila laboratoř 24 invazních infekcí, sedm z nich u dětí. "Trend pokračuje i v roce 2023, kdy jsme za leden obdrželi celkem 23 takových vzorků, z toho čtyři od dětí," doplnila. Infekce vyvolané streptokokem nejsou v ČR systematicky monitorované jako například chřipka, NRL proto laboratoře vyzvala, aby jí zasílaly vzorky od pacientů s vážným průběhem nemoci.

"Nevyvolá-li streptokok u člověka primární onemocnění, hnisavou komplikaci nebo pozdní následek, jako onemocnění srdce nebo ledvin do zhruba jednoho měsíce po uchycení na sliznicích, považují se rizika infikovaného hostitele za zanedbatelná. Nakažlivost pro vnímavé okolí také rychle klesá," popsala Kozáková. V uzavřených kolektivech, například třídě v mateřské škole, pak nákazy postupně vymizí.

Příznaky onemocnění jsou například horečka, celková schvácenost nebo zhoršení funkce jednotlivých orgánů. Bakterie může vyvolat i systémové infekční onemocnění, doprovázené streptokokovým syndromem toxického šoku. V krajním případě může pacienta i ohrozit na životě. Zatímco v předchozích pěti letech nemoci podlehly jednotky pacientů, loni jich bylo dvacet a letos už pět. "Výskyt pozdních následků se v České republice pohybuje v promilových hodnotách," doplnila.

Malé děti jsou vůči angínám málo vnímavé, od předškolního věku postupně riziko nákazy roste a snižovat se začíná zhruba u čtyřicetiletých. "Před předepsáním antibiotik je obecně dobré, aby ošetřující lékaři pečlivě zvážili, zda je taková medikace nutná. Důležité je dobře posoudit aktuální příznaky onemocnění a na základě nich se dále rozhodovat," uvedla.

Podobně se podle SZÚ se zvýšeným výskytem nemocí způsobených streptokokem A potýkají i další evropské země. Po třech letech pandemie covidu-19 a souvisejících protiepidemických opatření jsou podle SZÚ lidé vnímavější k mnoha typům infekcí, které by dříve jejich imunita potlačila.

"Angína a spála se častěji vyskytují u lidí, kteří se zotavují po běžném nachlazení nebo chřipce. Lze očekávat, že s poklesem výskytu virových infekcí horních cest dýchacích dojde postupně i k poklesu případů onemocnění vyvolaných streptokokem skupiny A," doplnil SZÚ v tiskové zprávě.