Příští sčítání lidu bude vypadat jinak, plánuje ČSÚ. Co se změní?

"U obyvatelstva a majitelů domů a bytů by se tak zjišťovaly jen nezbytně nutné údaje. Navíc by se nejednalo o vyčerpávající šetření, ale zjišťování by proběhlo jen u reprezentativního vzorku," popsali postup příštího sčítání statistici ve svém magazínu Statistika a my.

Při příštím sčítání kolem roku 2020 by ČSÚ chtěl od lidí získat jen nezbytné minimum dat. Akce by tak prý byla "šetrná vůči občanům" a měla by je méně obtěžovat, výsledek by navíc neovlivnily nedbalé, neúplné či nepřesné odpovědi. Měla by také být levnější.

Statistici uvádějí, že lidé už své údaje státu odevzdali. Ten data shromažďuje právě v registrech. Tyto zdroje ale v Česku zatím některé potřebné informace neobsahují. Chybějí v nich třeba údaje o bytech, dosaženém vzdělání či domácnostech. "Proto je pro tento koncept (sčítání z registrů) nutné, aby takové administrativní zdroje vznikly," uvedl ČSÚ. Bez vytvoření registru bytů a jeho propojení s registrem obyvatel a bez nového registru vzdělání by se podle něj zamýšlené sčítání nedalo provést.

Podle statistiků bude nutná změna legislativy tak, aby měli k datům z registrů přístup. Důležité je také propojení informací. Samozřejmá má být ochrana osobních údajů. ČSÚ uvedl, že není důvod, aby se správci registrů chovali "sobecky", své systémy uzavírali a nebylo možné vzájemné sdílení dat. Údaje bude také nutné aktualizovat.

Předsedkyně ČSÚ má vládě do konce září příštího roku předložit návrhy, jak by se registry měly doplnit a jaké nové by měly vzniknout. Na stole chce kabinet mít také plán legislativních kroků, vyčíslení nákladů a časový harmonogram.

Věděli jste, že...

Jedno z nejstarších doložených sčítání proběhlo v letech 500–499 př. n. l. v armádě Perské říše za účelem přidělení pozemků a placení daní.

Velmi zajímavou formu sčítání užívali od 15. století po dobytí území Španěly staří Inkové v andské oblasti. Inkové neměli žádný psaný jazyk, ale údaje získané při sčítání, stejně jako jiná číselná i nečíselná data, zaznamenávali pomocí uzlíků na pestrobarevných šňůrkách kipu, vyrobených z bavlny či srsti lamy nebo alpaky.

Na území Čech a Moravy jsou známy berní rejstříky a seznamy poddaných ze 14. až 17. století, určité znaky úředního sčítání obyvatelstva mělo však až tzv. solní sčítání z roku 1702. Pravidelná sčítání lidu byla stanovena reskriptem, který 13. října 1753 vydala Marie Terezie, na jehož základě byla první konskripce (soupis) provedena v roce 1754 (první svého druhu v Evropě).

První soupis veškerého obyvatelstva s doprovodnými údaji (věk, pohlaví, rodinný stav, zaměstnání) proběhl v letech 1665-6 v Nové Francii (dnešní kanadské provincii Québec). První celonárodní sčítání proběhlo v roce 1703 na Islandu, následovalo Švédsko 1749, Dánsko 1769, Polsko 1789, USA 1790, Anglie, Wales a Francie roku 1801.