Šlendrián na MPSV: Budovy za stovky milionů. A jejich využití?

Programové financování by mělo zabezpečit hospodárné, účelné a efektivní použití peněz ze státního rozpočtu. Kontroloři zjistili, že v řadě případů tomu tak nebylo. MPSV například neschválilo dostavbu budovy Úřadu práce v Pardubicích kvůli tomu, že bylo třeba přikoupit pozemek, který jeho majitel nabízel k prodeji jen jako celek za 15 milionů korun. Podle ministerstva byl příliš velký. O dva roky později MPSV schválilo výstavbu úplně nové budovy na jiném místě. Tento projekt byl přitom o 130 milionů korun dražší než původní varianta.

Zásadní problém vidí NKÚ v tom, že MPSV často a zásadně měnilo podmínky programů. Tento nekoncepční přístup MPSV vedl k tomu, že se z programů pořizovaly budovy, pro něž neměly ČSSZ a Úřad práce dostatečné využití nebo naopak kapacitně nedostačovaly jejich potřebám. Například Úřad práce zastavil výstavbu budovy v Rokytně za 60 milionů korun, přičemž nebyl schopen kontrolorům doložit, jaké má pro rozestavěnou budovu další využití.

"Dalším příkladem je školicí středisko, které Úřad práce v Jihlavě postavil v roce 2006 za víc než 44 milionů korun a které bylo velmi málo vytížené. Od poloviny roku 2012 ho úřad nevyužíval vůbec, a proto ho koncem roku 2012 předal jako nepotřebné ČSSZ, která ho v současnosti rekonstruuje za 17,5 milionu korun. Ta však předtím vyčerpala na přípravu výstavby jiné budovy v Jihlavě téměř 6 mil. Kč. Příkladem kapacitně naopak přetížené budovy je objekt v Karlových Varech, který Úřad práce koupil v roce 2012. Kapacita budovy byla 75 zaměstnanců. V době kontroly v ní ale pracovalo 107 lidí a dalších devět zaměstnanců zůstalo v původní, nevyhovující budově," uvedl Odbor komunikace NKÚ.

Riziko neodpovídajícího využití hrozí také u jiných objektů – ať už se jedná o školicí střediska, která si Úřad práce pořizuje, nebo o budovu, kterou koupil na pražské Letné a v současnosti ji opravuje za celkem 329 milionů korun. V budově bude sídlit Generální ředitelství Úřadu práce a další pracoviště. Přitom podle MPSV neměl vznik Generálního ředitelství Úřadu práce, ke kterému došlo v roce 2011, přinést potřebu nových budov. Úřad práce nedoložil, že provedl řádný výběr vhodných nemovitostí, což byla jedna z podmínek, aby mohl na nákup budovy čerpat evropské dotace z „Integrovaného operačního programu". Navíc nepředložil kontrolorům ani věrohodné údaje o počtech zaměstnanců, kteří by měli v budově pracovat.

Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) chce závěry NKÚ nechat v resortu prověřit. "Dosud si nejsme jisti, jestli zmíněná pochybení jsou systémovou, či individuální záležitostí," uvedla Marksová. Dodala, že kontrola se zaměřila na období 2009 až 2013, tedy na pochybení minulých vedení ministerstva a jeho úřadů.