Platy soudcům by se měly snížit, říká nový ombudsman Varvařovský

Red.: Jak se díváte na rozhodnutí Ústavního soudu, který označil čtyřprocentní snížení platů soudců jako neústavní a ohrožující jejich nezávislost?

P.V.: Problematika soudcovských platů se táhne už minimálně deset let. Já jsem nikdy nehlasoval pro to, aby soudy byly vyňaty z celostátních úsporných opatření. Letošní případ je však zvláštní a myslím si, že právě proto všech 15 ústavních soudců bylo pro. Snížení platů dopadlo totiž na soudce skoro jako na jediné, společně s poslanci. Z původního záměru, že se to bude týkat všech státních zaměstnanců, se po jejich protestech ustoupilo. Otázka je, co bude v příštím roce.

Red.: Mělo by tedy v příštím roce dojít k jejich snížení platů?

P.V. Myslím si, že by vláda měla jednat se soudcovskou unií a že by měla přesvědčit soudce, aby to akceptovali dobrovolně. Marná sláva, obraz justice v očích české veřejnosti není valný a k důvěře lidí v soudnictví neslouží jen kvalita rozsudků, ale i občanské postoje. Soudci nejsou zase tak výjimečné osobnosti, aby nemohli sdílet společenský problém tohoto druhu.

Red.: Myslíte, že by snížení platu o čtyři procenta mohlo ohrozit nezávislost soudců?

P.V.: Soudcovské platy jsou na takové úrovni, že procentuální snížení v řádu jednotek je spíš výsměch tomu, že by se to mohlo dotknout jejich nezávislosti.

Red.: Souhlasíte s kritikou prezidenta Václava Klause Ústavního soudu za to, že zrušil předčasné podzimní volby v loňském roce?

P.V.: Zrušení předčasných voleb je z ústavního hlediska zcela v pořádku. Kdyby byl býval podán podobný návrh v roce 1998, kdy se obdobným způsobem zkrátilo volební období, tak už tehdy by ústavní soud předčasné volby zrušil taky. Kde ale není žalobce, není soudce. Navíc připomínat tento verdikt po roce mi připadá trochu jako uražená pýcha. Státník by se nad to měl povznést.

Red.: Co Vás nyní čeká, jaké budete mít priority?

P.V. První co bude, tak se chci seznámit s každodenním chodem úřadu. Chtěl bych také spíše dodělat věci, které jsou rozdělané a které už pan doktor Motejl navrhoval. Jako asi největší cíl mám, aby veřejný ochránce práv byl uveden v ústavě. Jak už to mají i jiné evropské země. Zvlášť když se do české ústavy bude zřejmě zasahovat.

Red.: Vzhledem k tomu, že jste byl především kandidátem senátorů ODS a poté i vládní trojkoalice opět v čele s ODS, nemáte pocit, že máte stranickou nálepku?

P.V. Vůbec ne. Vždycky Vás musí někdo na funkci ombudsmana navrhnout, jinak to u nás nejde. Necítím se, že bych byl té straně povinován nějakým vděkem. Považuji se za fundamentálního nestraníka. Jsem člověk liberálních názorů, rozumím těm ´pravým´ i ´levým´.

Red.: Nastupujete po Otakaru Motejlovi, který byl prvním ombudsmanem a který se těšil velmi dobré pověsti, necítíte na sebe tlak?

P.V.: Spíše než tlak, tak závazek. Doktora Motejla jsem znal osobně, a když to velmi zjednoduším, nerad bych mu udělal ostudu. Takže spíše cítím zodpovědnost.

Red.: Sám jste o tom, že byste byl ombudsmanem nepřemýšlel. Ani jste podle svých slov po tom neprahnul. Co vás přimělo nabídku kandidovat přijmout?

P.V.: Nejvíc mě dostali lidé, kteří znali mě i pana Motejla. Ti to podali tak, že Ota, jestli se na to někde dívá, tak by byl rád. Na tohle mě dostali i moji rodinní příslušníci.