Dávky na bydlení se od ledna zřejmě mírně zvýší

Praha – Od ledna vy se mohly mírně zvýšit dávky na bydlení. Takzvané normativní náklady, z nichž se pomoc potřebným od státu vypočítává, by se totiž měly zvednout o pár desetikorun až stokorun podle velikosti bytu a počtu členů domácnosti. Výdaje na dávky na bydlení v minulých letech každoročně rostly, i když se podmínky zpřísnily a peníze od státu dostávalo méně lidí.

Návrh nařízení s novými částkami, který připravilo ministerstvo práce, by měla ve středu projednat vláda. Tým ministra pro lidská práva v připomínkách uvedl, že návrh nezohledňuje skokový růst nájmů v Praze a dalších větších městech. Reálná hodnota dávek se tady tak v příštím roce sníží. Tým požaduje změnu, aby se v normativech nájmy v jednotlivých místech odrazily. Rada seniorů zase žádá upravení částek tak, aby lidem, kteří žijí sami, po zaplacení bydlení zbyl aspoň 1,5 násobek životního minima. Mělo by to být minimálně 170 korun na den, uvedla rada.

Podle ministerstva se do normativů promítá růst nájemného i cen elektřiny a služeb a také pokles cen plynu a teplé vody. Výdaje na dávky na bydlení by mohly být příští rok asi o 148 milionů korun vyšší. Normativy jsou stanovovány podle velikosti bydliště, počtu osob v domácnosti a cen. Od ledna by si měli mírně polepšit lidé v nouzi, kteří jsou v nájmu i ve vlastním bydlení. „V absolutním vyjádření to znamená zvýšení částek normativních nákladů na bydlení v rozsahu od 54 do 250 korun," uvedlo ministerstvo práce.

V Česku se vyplácejí dvě dávky na bydlení - příspěvek a doplatek. Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativem a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. Doplatek má dorovnat výdaje na bydlení tak, aby lidem zbylo na živobytí. Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 metrů.

V Praze se letos stanovené náklady pohybují v nájemních bytech podle počtu lidí v domácnosti od 7720 do 18.577 korun, ve vlastních či družstevních bytech od 4357 do 11.244 korun. Od ledna by to mělo být v nájmu 7870 až 18.827 korun a ve vlastním od 4420 do 11.298 korun.

V dalších místech republiky jsou náklady nižší než v hlavním městě. Nejmenší jsou v obcích a městech s méně než 10.000 obyvateli. V nájemních bytech tam činí od 4763 Kč pro jednu osobu do 12.195 korun pro početné rodiny. Od ledna to bude 4844 Kč až 12.299 Kč. Ve vlastních a družstevních bytech jsou mimopražské normativy stejné jako v hlavním městě - mají činit od ledna od 4420 do 11.298 korun místo letošních 4357 až 11.244 korun.

Související

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.
Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 

Více souvisejících

Bydlení ,  Ministerstvo práce a soc. věcí ,  Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 1 hodinou

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 4 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 7 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 8 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 9 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas

Předsedové všech opozičních stran iniciují společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. Zúčastnit se ho mají předsedové všech sněmovních stran, generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a nezávislí odborníci. V dopise adresovaném předsedovi vlády vyzývají k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí. Od premiéra očekávají návrh konkrétního termínu prvního setkání.

včera

Aktualizováno včera

Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase

Symbolicky od 16:36 probíhalo shromáždění na podporu veřejnoprávních médií, jejichž financování se snaží změnit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Na protest v dolní části pražského Václavského náměstí dorazily tisíce lidí a předcházel mu průvod části účastníků z Kavčích hor. Lidé se dnes sešli i v dalších městech po Česku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy