Ústavní soud musí řešit zákon o občanství. Paragraf prý připomíná absurdní román

Návrh na zrušení paragrafu podal Nejvyšší správní soud. Loni se ústavní soudci zabývali souvisejícím ustanovením, podle kterého se k žádosti o udělení českého státního občanství vyjadřují policie a zpravodajské služby. Pokud jejich negativní stanovisko obsahuje utajované informace, žadatel se k němu nedostane, a v důsledku tak nezjistí přesné důvody, proč občanství nezískal.

ÚS tehdy návrh na zrušení části ustanovení zamítl. Nově zpochybněný paragraf na zákonnou úpravu tajných stanovisek přímo navazuje a říká, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení státního občanství je vyloučeno z přezkoumání soudem. Za Nejvyšší správní soud jedná předsedkyně senátu Miluše Došková, ústavním soudcem zpravodajem bude David Uhlíř.

Praxe je v současnosti taková, že k žádosti o udělení státního občanství podané člověkem starším 15 let si ministerstvo vyžádá stanoviska policie a zpravodajských služeb. Stanoviska se ovšem nestávají součástí spisu, pokud obsahují utajované informace. Když policisté nebo zpravodajci ve stanovisku napíšou, že žadatel představuje riziko, úředníci vnitra v odůvodnění rozhodnutí pouze uvedou, že žádost zamítli "z důvodu ohrožení bezpečnosti státu".

Podle loňského nálezu ÚS sleduje právní úprava legitimní cíl, kterým jsou bezpečnostní zájmy státu. Paragrafem, který znemožňuje soudní přezkum negativního rozhodnutí, se tehdy ÚS přímo nezabýval. Jeho kritika ale zazněla například v odlišných stanoviscích soudců Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka. Nelíbí se jim situace, kdy se žadatel o občanství nedozví, proč neuspěl, a zároveň se nemůže nijak bránit. "Jeho postavení tak není nepodobné postavení Josefa K. v Kafkově Procesu," stálo tehdy ve stanovisku přehlasovaných soudců.