Přidělování kauz jednotlivým soudcům bude hlídat přímo ministerstvo spravedlnosti

"V předkládaném návrhu zákona se upravuje dohled nad tvorbou a změnami rozvrhu práce, vydaným rozvrhem práce a rozdělováním věcí podle rozvrhu práce, jehož výkon se svěřuje ministerstvu spravedlnosti a předsedovi Nejvyššího soudu. Rozšíření dohledu v tomto smyslu by mělo přispět k tomu, aby bylo zabráněno libovolnému nebo účelovému obsazení soudu ad hoc a zamezeno pochybnostem o nezávislém a nestranném rozhodování soudů v soudních řízeních," uvádí v předkládací zprávě ministerstvo spravedlnosti.Podle platné právní úpravy se rozdělování případů řídí rozvrhem práce, který každoročně vypracovává předseda soudu. Kauzy se v souladu s rozvrhem rozdělují mezi jednotlivá soudní oddělení podle jejich druhu. Zohledněna přitom musí být specializace soudců, a to tak, aby pracovní vytížení jednotlivých oddělení bylo pokud možno stejné a aby nejpozději v den, kdy věc soudu došla, bylo bez využití rejstříků nebo jiných evidenčních pomůcek soudu nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží.Způsob rozdělování kauz mezi jednotlivé soudce přitom novela dále zpřesňuje. "Návrh stanoví, že je-li v rámci úseku trestního, občanskoprávního nebo úseku správního soudnictví rozvrhem práce určeno více soudních oddělení, rozdělují se mezi ně věci ve stanovených poměrech vždy postupně (tzv. kolečko), čímž bude zajištěn princip předvídatelnosti a transparentnosti obsazení soudu," nastiňuje rezort svou představu.K pracím na novele zákona přimělo ministerstvo jedno z usnesení Nejvyššího soudu, na který se poté, co neuspěl u odvolací instance se svou žalobou pro zmatečnost, kterou podal proti rozhodnutí okresního soudu, obrátil jeden z občanů. "Nejvyšší soud konstatoval, že rozvrh práce soudů není pouhou normou interní povahy, ale jeho prostřednictvím se stanoví příslušnost soudce. Znamená to mimo jiné, že spor nebo jinou právní věc smí projednat a rozhodnout jako příslušný jen soudce určený v souladu s rozvrhem práce, jinak spor projednal nesprávně obsazený soud, a jde tedy o porušení ustanovení Listiny základních práv a svobod," zdůvodňuje ve zprávě své pohnutky ministerstvo.