Podíl trestné činnosti komunálních politiků je zanedbatelný, tvrdí Zeman

Zeman tak dnes odmítl, že by státní zástupci a policie přepínali represi vůči voleným funkcionářům územních samosprávných celků. Odkazoval se přitom na analýzu, kterou zastupitelství zpracovalo na základě požadavku ústavně-právního výboru Sněmovny.

V letech 2013 až 2017 se výkonu funkce komunálních a krajských politiků týkalo 438 případů, a to z celkového počtu 1,3 milionu trestních řízení. Ze zhruba 60.000 zastupitelů, kteří působí v českých obcích, městech a krajích, se tak trestní stíhání dotklo řádově desítek politiků ročně. V nadpoloviční většině případů (56 procent) postihlo starosty, primátory či hejtmany, dále ve 12 procentech zastupitele a v šesti procentech radní.

Více než tři čtvrtiny z těchto případů začala policie prověřovat na základě podaných trestních oznámení, nikoliv z vlastní iniciativy, zdůraznil Zeman. „U oznamovatelů se jedná o nespokojené občany, ale samozřejmě jsou to i političtí oponenti, kteří ve volbách nedopadli tak dobře jako v předchozím období," vysvětlil.

Celkem 84 procent případů skončilo odložením ještě ve fázi prověřování, tedy aniž bylo zahájeno trestní stíhání. Až před soud se v uplynulých pěti letech dostalo 49 případů a pravomocný odsuzující rozsudek padl ve 24 z nich. V 16 případech došlo k úplnému zproštění viny, v 19 k částečnému.

„Tlak na kriminalizaci volených zástupců je značný. Vede k výraznému snížení kvality života, zhoršení rodinných vztahů či společenské dehonestaci," komentoval zjištění zastupitelství předseda Sdružení místních samospráv Stanislav Polčák (STAN). Podle něj jde o zničené životy. Klesá podle něj i zájem kandidovat do veřejných funkcí.

Plánuje se proto obrátit na ministra spravedlnosti s žádostí o vyšší míru ochrany volených zástupců. „Bylo by na místě zvážit určitou míru odpovědnosti oznamovatele - tedy aby trestní oznámení nebyla podávána jen s cílem zkomplikovat danému člověku život nebo ho politicky poškodit," dodal Polčák.

Státní zastupitelství analýzou reagovalo na podle něj "nepřesné informace ve veřejném prostoru" o přehnané represi volených zástupců samosprávy a o nadměrném počtu trestních stíhání, které údajně většinou stejně končí neúspěchem.

Sněmovna po státních zástupcích chtěla, aby zpracovali přehled k trestnému činu nedbalostního porušení povinnosti při správě cizího majetku, a to jak v obecné rovině, tak se zaměřením na členy volených orgánů územních samosprávných celků. Analýza zjistila, že tohoto trestného činu se týkalo jen 19 případů z 438. Mnohem četnější byly případy úmyslného porušení povinnosti, kterých bylo 214.