Protižidovské knihy a projevy? Soud začal projednávat Bartošovo odvolání

Podle Bartošova odvolání neprovedl prvoinstanční soud veškeré důkazy, zejména nepřečetl jím vydané knihy. Jeho právní zástupce také soudu předložil nové znalecké posudky. Státní zástupkyně zase žádala doplnění trestu pro předsedu Národní demokracie. "Prodejem vydávaných knih si vydělal zhruba 700.000 korun," uvedla. Bartošovi by proto podle ní měl soud uložit i peněžitý trest.

Prvoinstanční soud v lednu uznal tvrzení obžaloby, že Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů. Bartoš vinu popírá, hájí se tím, že má právo na "svobodný projev".

Znalec z oboru extremismu při hlavním líčení u obvodního soudu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holokaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzývá k násilí. Muž připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovi příznivci přinesli šibenice určené pro tehdejší vládu. Předseda Národní demokracie měl na pódiu v ruce oprátku.

Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které na počátku ledna odmítl Nejvyšší soud.