Vláda stanovila maximální možné výdaje pro příští rok

"Výdajové rámce jsou nejzazší hranicí pro výdaje státního rozpočtu a státních fondů, nikoliv cílové částky. I ve světle zpomalujícího růstu ekonomiky budeme pokračovat ve snižování zadlužení země," uvedla v tiskové zprávě MF Schillerová.

Součástí materiálu je Konvergenční program, který je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Podle něj by se veřejné finance měly dostat z letošního plánovaného přebytku 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) do schodku 0,2 procenta příští rok. Deficit veřejných financí by měl v dalších letech růst, v roce 2021 na 0,3 procenta HDP a v roce 2022 na 0,5 procenta HDP. Podle Schillerové veřejné finance zůstávají v dobré kondici.

Schválení rozpočtové strategie vládou je jedním z prvních kroků k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 40 miliard korun. Ministerstvo financí plánuje stejný schodek i pro rozpočet na příští rok.

Národní rozpočtová rada s návrhem MF souhlasila. Zároveň ale doporučila, aby skutečné výdaje státního rozpočtu a státních fondů stanovil úřad nižší. "Neúplným čerpáním výdajových rámců si vláda ponechá prostor pro provádění aktivní fiskální politiky v budoucnu, kdy může dojít k dalšímu zpomalení hospodářského růstu," uvedla rada.

Způsob určení výdajových rámců se odvíjí od pravidel stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Konstrukce pravidel zajišťuje, že hospodaření vládních institucí nepřekročí střednědobý rozpočtový cíl.

Navržené částky podle dokumentu mohou být během přípravy státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů změněny pouze v případě odlišné makroekonomické prognózy nebo prognózy celkových příjmů. Strategie schvalovaná vládou představuje závazný dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů.

Daňové příjmy včetně příspěvku na sociální zabezpečení by podle strategie měly stoupnout z letošních plánovaných 1,329 bilionu korun na 1,386 bilionu příští rok. Do roku 2022 by celkové daňové příjmy měly stoupnout na 1,507 bilionu korun.

Střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 je strukturální deficit 0,75 procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. V letech 2020 až 2022 by se mělo podle odhadů MF strukturální saldo dostat do deficitu 0,5 procenta. Loni bylo v přebytku 0,4 procenta HDP.

I nadále tak bude země podle Schillerové plnit střednědobý rozpočtový cíl. "Ten jsme přitom kvůli budoucím rizikům plynoucím ze stárnutí populace zpřísnili a nyní jím je strukturální deficit 0,75 procenta HDP. Zároveň se ale ukazuje, že je potřeba pokračovat v hledání úspor na provozu státu, což ostatně v debatách o státním rozpočtu na příští rok prosazuji," uvedla ministryně.