Další český terorista? Voják se zapojil do bojů na Ukrajině, soud ho potrestal

Český voják Erik Eštu obžalovaný z terorismu za účast v bojích na Ukrajině dnes dostal u pardubického soudu podmíněný tříletý trest s odkladem na čtyři roky. Soud mu také odňal vojenskou hodnost. To jej degradovalo na vojína, což prakticky znamená konec jeho angažmá v české armádě. Podle obžaloby se Eštu v roce 2015 vydal na Ukrajinu a účastnil se tam bojů na straně státu ovládaného proruskými separatisty. Eštu obvinění odmítal a tvrdil, že své zážitky zveličoval. Rozsudek není pravomocný, strany si nechaly lhůtu na odvolání.

Eštu k rozsudku řekl, že s rozhodnutím soudá se dá žít. Novinářům zopakoval, že Ukrajinu cestoval jako turista a že Doněcká republika není teroristickou organizací. Eštu umisťoval na sociální síť facebook fotografie, na kterých pózuje se zbraněmi. Zážitky také vyprávěl osobně vojákům i dalším lidem.

Státní zástupce žádal nepodmíněný trest tři až čtyři roky ve věznici s ostrahou a ztrátu hodnosti. Podle něj byla naplněna skutková podstata teroristického útoku ve stadiu pokusu. "Terorismus je jednou z nejhorších forem mezinárodního zločinu, je hrozbou pro demokracii," řekl žalobce.

Soud překvalifikoval skutek na účast na zločinecké organizované skupině, za který je sazba tři až 12 let vězení. Doněcká republika znaky podle soudu splňuje. Byla vyhlášena v rozporu s právním řádem Ukrajiny. Podmíněný trest vzal ohled na Eštuovu dosavadní bezúhonnost.

"Jeho motivací nebylo dopustit se teroristického činu, poškodit ústavní zřízení Ukrajiny. Jeho motivací bylo něco zažít," řekl soudce Jan Šlosar.

Obžaloba kladla Eštuovi za vinu, že od 11. dubna do 5. května nosil uniformu Republikánské gardy separatistického státu, držel stráž v zákopech, udržoval zbraně, strážil tržnici, kde byli vojáci ubytovaní. Účast při ostřelování, při které mohl Eštu způsobit vojákům nebo civilistům zranění či smrt, se při důkazním řízení neprokázala. Eštuovi hrozilo původně 12 až 20 let. Státní zástupce navrhl trest pod dolní hranicí sazby. Eštu podle něj vedl po návratu z Ukrajiny bezúhonný život a založil rodinu.

Obhájce Ivan Chytil řekl, že obviněného chování nebylo správné, ale nebylo nezákonné. Obžaloba je podle něj mimo realitu. "On tam nejel nelegálně, pořídil si vízum. Nic netajil. Je to obyčejný kluk, který se všude fotí, nešel tam bojovat. Za to ho chceme soudit?" řekl Chytil.

"Třikrát bych si rozmyslel tam cestovat, kdybych tušil, že mě osud zavede do soudní síně," konstatoval ve své závěrečné řeči Eštu. Má malého syna, druhého manželka čeká. Cestovat už nebude, chce se věnovat rodině. Je na rodičovské dovolené. "Nejsem zlosyn, zabiják či gauner," uvedl Eštu.

Eštu v roce 2016 dělal přijímací řízení k chrudimským výsadkářům, ale nezvládl psychotesty. Tehdejší zástupce velitele Ivo Zelinka po poradě s právníky vojáka nahlásil vojenské policii, aby prověřila jeho údajnou účast v bojích.

Související

Nejvyšší soud České republiky

Trest za účast v bojích na Ukrajině platí, bývalý voják Eštu neuspěl s dovoláním

Nejvyšší soud potvrdil verdikt nad bývalým vojákem potrestaným za účast v bojích na Ukrajině na straně samozvané Doněcké lidové republiky ovládané proruskými separatisty. Erik Eštu dostal dva roky vězení s tříletým podmínečným odkladem. Dovolání podal jak Eštu, tak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Oba podněty jsou odmítnuty, zjistila ČTK z databáze InfoSoud. Odůvodnění zatím není dostupné.
Soud, ilustrační foto

Dvěma mužům hrozí až 20 let vězení za účast v bojích na Ukrajině

Státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na běloruského občana za to, že se na východě Ukrajiny zúčastnil ozbrojeného konfliktu v řadách separatistů. Za teroristický útok mu hrozí 12 až 20 let vězení. Na webu to dnes oznámil státní zástupce Marek Bodlák. Obdobné obžalobě čelí i český občan.

Více souvisejících

Erik Eštu (voják) Ukrajina Terorismus soudy Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy