Stát zkomplikuje lidem život? 34 finančních úřadů má omezit činnost, obce se bouří

Finanční správa navrhuje od roku 2020 omezit činnost 34 územních pracovišť finančních úřadů. Plánuje tak ušetřit 686 milionů korun. Opatření by nemělo mít zásadní dopad na služby poskytované veřejnosti, informovalo dnes v tiskové zprávě Generální finanční ředitelství (GFŘ). Podle něho jde o předběžný návrh, o němž chce generální ředitelka správy Tatjana Richterová mluvit se starosty dotčených obcí. Ti plánované omezení kritizují.

"Jsme připraveni vyslechnout případné návrhy či stanoviska ze strany zástupců územních samospráv a až po ukončení těchto jednání budeme moci s plnou odpovědností rozhodnout, která pracoviště budou převedena do optimalizovaného režimu," uvedla v tiskové zprávě Richterová.

V omezeném režimu tak plánuje finanční správa zajištění činnosti uvedených územních pracovišť pro veřejnost v úředních dnech minimálně dvěma pracovníky, v případě potřeby pak dočasně činnost rozšířit. Změny v činnosti úřadů souvisí s plánem snížit počet pracovníků a provozních nákladů finanční správy.

Starostové dotčených obcí, které ČTK oslovila, plán kritizují. Podle starosty Moravského Krumlova Tomáše Třetiny (TOP 09) jde o bezmyšlenkovitý návrh, který znovu oddálí státní správu lidem. Stejný pohled na věc má i starosta Stříbra a poslanec Václav Votava (ČSSD). "Říkáme, že je to nesmysl, a protestujeme proti tomu. Tímto se zase vzdaluje státní správa od občana. V obcích s rozšířenou působností by tato pracoviště měla zůstat," řekl Votava.

Starosta Litovle na Olomoucku Viktor Kohout se obává, že po redukci pracovníků se místní pobočka finančního úřadu promění v pouhou podatelnu, jejíž zaměstnanci nebudou mít čas lidem poradit či vysvětlit daňové záležitosti. Obavy z omezení služeb klientům má také starosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina (TOP 09). "Místo toho pak stát zas bude akorát rozdávat pokuty," řekl.

V současnosti má finanční správa 201 územních pracovišť. Správa přitom dnes upozornila, že má v porovnání se sousedními zeměmi jednoznačně nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na jeden milion obyvatel. Slovensko má podle správy na jeden milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko osm a z ostatních států má například Dánsko pouze 5,5 pracovišť na milion obyvatel.

Předběžný návrh transformace územních pracovišť na optimalizovaný režim:

ÚzP v Trhových Svinech

ÚzP v Hlinsku

ÚzP v Kaplici

ÚzP v Holicích

ÚzP v Dačicích

ÚzP v Litomyšli

ÚzP v Kralovicích

ÚzP v Moravské Třebové

ÚzP v Sušici

ÚzP v Chotěboři

ÚzP ve Stříbře

ÚzP v Ledči nad Sázavou

ÚzP v Ostrově

ÚzP v Bystřici nad Perštejnem

ÚzP v Mariánských Lázních

ÚzP v Mikulově

ÚzP v Libochovicích

ÚzP v Bučovicích

ÚzP v Litvínově

ÚzP ve Slavkově u Brna

ÚzP v Novém Boru

ÚzP v Moravském Krumlově

ÚzP v Tanvaldu

ÚzP v Litovli

ÚzP ve Frýdlantu

ÚzP ve Frýdlantu nad Ostravicí

ÚzP v Novém Bydžově

ÚzP ve Valašských Kloboukách

ÚzP v Hořicích

ÚzP v Luhačovicích

ÚzP v Broumově

ÚzP v Jaroměři

ÚzP v Kostelci nad Orlicí

ÚzP ve Dvoře Králové nad Labem

Související

Více souvisejících

finanční správa veřejná správa finanční úřad

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 2 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

včera

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpova touha po Grónsku dokazuje, že se v otázce počasí spletl

Zatímco prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska mohlo působit jako absurdní návrat do dob koloniální expanze, bližší pohled odhaluje, že jde spíše o reakci na rychle se měnící svět formovaný klimatickou změnou. Tání ledovců v Arktidě a strategické soupeření mezi USA, Ruskem a Čínou ukazují, že Grónsko hraje v tomto globálním zápase klíčovou roli. Uvedl to server Politico.

včera

Ruské elity promluvily: Jsme zklamaní. Čekali jsme konec v roce 2024

Rok 2024 měl být podle mnohých ruských elit rokem ukončení války na Ukrajině. Místo toho však konflikt trvá dál a únavu střídá frustrace z ekonomických potíží a pokračujících sankcí. Informace od zdrojů blízkých Kremlu ukazují, že rozčarování se šíří jak mezi vládními představiteli, tak mezi byznysovými kruhy. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy