Začíná reforma vězeňství. Budou ředitelé věznic dávat vězňům svobodu?

Norma počítá s tím, že právě ředitelé věznic mají nejvíce informací o odsouzeném a mohou tak nejlépe posoudit míru jeho resocializace. Ředitel by měl v případě doporučení pro propuštění zohlednit také to, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu nebo nahradil či jinak odčinil škodu, kterou způsobil.

Předloha počítá také s tím, že se promění některá kritéria, k nimž se při posuzování návrhu na podmíněné propuštění přihlíží. Odpadne například nutnost mít trvalé bydliště a současně se krátí roční lhůta, po jejímž uplynutí může odsouzený opakovat dříve zamítnutou žádost o podmíněné propuštění a to na polovinu.

"Hlavním cílem je vyvážit prvky trestní represe a prevence a současně rozšířit možnosti ukládání alternativních trestů. Novou právní úpravu jsme prezentovali na pracovních setkáních průběžně od září tohoto roku zástupcům odborné justiční veřejnosti ve všech soudních krajích a ohlasy byly v zásadě pozitivní," popsal první náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák.

S předlohou ovšem během jejího projednávání ve sněmovně nesouhlasili nejen opoziční zákonodárci, ale nelíbila se také prezidentovi Václavu Klausovi, který ji v záři vetoval. "Nemohu souhlasit s nastolením takové praxe, kdy o tom, kdo bude předčasně propuštěn a kdo nikoli, budou rozhodovat ředitelé věznic a soudy jejich rozhodnutí jen potvrzovat," uvedl tehdy Klaus a předlohu označil za ukvapenou. Vytkl ji, že obsahuje řadu vágních pojmů. Poslancům koaličních stran se však následně jeho veto podařilo přehlasovat.

Systém podmíněného propuštění je tak nově rozšířen na tři úrovně. K dosavadní možnosti podmíněného propuštění po polovině výkonu trestu přibyla možnost propuštění po jedné třetině výkonu trestu u odsouzených za přečiny a zločiny, nikoliv však za ty zvlášť závažné. To bude také možné jen za podmínky, že tito odsouzení nebyli nikdy před tím ve výkonu trestu odnětí svobody. Ve zcela výjimečných případech je možné navrhnout podmíněné propuštění i před jednou třetinou výkonu trestu, ale pouze u odsouzených za přečiny.

Významnou změnou je i snížení trestních sazeb u trestného činu zanedbání povinné výživy a maření výkonu úředního rozhodnutí o jeden rok. Při zanedbání povinné výživy nyní může soud nově uložit i takzvané přiměřené omezení, aby se odsouzený zdržel řízení motorových vozidel. To bylo také jednou z věcí, proti které se ohradil prezident Klaus.

"Nerozumím tomu, jakou souvislost má řízení motorových vozidel s neplacením alimentů, naopak se domnívám, že znemožnění používání motorových vozidel může ztížit výdělečné možnosti a tedy i schopnost platit výživné. Toto ustanovení považuji za nesmyslné, kontraproduktivní a diktované pouze podprahovými emocemi," napsal v září k důvodům svého veta.

Není však vyloučeno, že v této možnosti dojde časem ke změnám. "Aplikace tohoto opatření bude ze strany ministerstva spravedlnosti po určitém čase vyhodnocena s ohledem na efektivitu při vymáhání dlužného výživného," uvedl Jiří Hovorka z tiskového odboru ministerstva.

Ministerstvo si od novely rovněž slibuje, že soudní praxe lépe absorbuje plánované zavedení elektronického monitoringu odsouzených k trestu domácího vězení a stát následně ušetří peníze.

"Již dnes se ukazuje, že náklady na jednoho vězně v domácím vězení pod systémem elektronické kontroly činí asi 165 korun, zatímco v případě vězně odsouzeného za tutéž trestnou činnost k výkonu trestu odnětí svobody do standardního vězeňského zařízení přibližně tisíc korun, což při současném počtu 23 tisíc vězňů představuje významné výdaje z finančních prostředků rezortu," dodal Hovorka.