Doživotně odsouzený vrah "Psychi" žaluje český stát. Co mu vadí?

Případ Tempela, kterému se údajně přezdívá Psychi, vzbudil při svém projednávání značnou pozornost. Krajský soud v Plzni totiž muže viněného z dvojnásobné vraždy z roku 2001 čtyřikrát osvobodil, přičemž pražský vrchní soud zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen na doživotí až po přesunutí případu ke Krajskému soudu v Praze, a to v roce 2009. Definitivní tečku za kauzou udělal v roce 2012 Ústavní soud, který odmítl Tempelovu stížnost.

Řízení tak trvalo celkem deset let a jeden měsíc. Tempel se nyní domáhá zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu tímto vleklým postupem údajně vznikla.

Obvodní soud pro Prahu 2, který Tempelovu žalobu posuzoval a jehož rozsudek má ČTK k dispozici, připustil, že kauza vražd byla značně složitá, protože soudy musely vyslechnout řadu svědků a opakovaně provádět znalecké posudky. "I přes procesní a skutkovou složitost je tato délka řízení již nepřiměřená a došlo jí k porušení práva obžalovaného na projednání věci v přiměřené lhůtě," konstatoval však soudce Petr Veleman.

Dodal ale, že "z hlediska obecné představy o spravedlnosti" je zcela dostačující formou zadostiučinění uznání toho, že právo obžalovaného bylo porušeno.

V Česku působí asi 2800 soudců. Z toho 319, tedy zhruba desetina, se zabývá obchodními spory. Počátkem devadesátých let se sice objevily návrhy na vytvoření samostatného systému obchodních soudů, nakonec ale zůstalo jen u úvah a obchodní spory se řeší v rámci jednotné soudní soustavy. Je soudců málo? Potřebujeme jich více, ozývalo se z mnoha stran, když bývalý prezident Václav Klaus odmítl jmenovat do funkcí zájemce mladší třiceti let. Většina odborníků ale říká, že v počtu soudců problém není, snad jen v některých severních okresech republiky. Jde o to, že soudci dnes více papírují, než soudí. Volají proto po zvětšení úředního aparátu soudů, který by administrativu převzal, uvedl server euro.e15.cz.

Pomalé soudy například v roce 2012 kritizoval i minulý ombudsman Pavel Varvařovský. Škrty v posledních letech podle něj dopadly nejvíc právě na administrativní sílu. "Stát sice možná ušetřil na platech, ale tyto peníze následně musí vyplácet na odškodněních za průtahy," uvedl Pavel Varvařovský v tiskové zprávě. Za rok průtahů může odškodnění činit 10 000 až 20 000 korun podle případu. Záleží na jeho složitosti i aktivitě účastníků. Stát takto ročně vyplatí 40 milionů korun.

"Na ombudsmana se čím dál častěji obracejí účastníci soudních sporů s oprávněnými stížnostmi na to, že soudní řízení tvrá příliš dlouho a je porušováno jejich právo na rozhodnutí v přiměřené délce, jak to zaručuje ústavní pořádek," popsala Kateřina Valachová z Kanceláře veřejného ochránce práv. Nejčastější stížnosti podle ní přicházejí z civilních a exekučních sporů. Pomalu soudy řeší také spory rodičů o opatrovnictví potomků.