Nelíbil se vám průběh eurovoleb? NSS zatím eviduje dva podněty

Zvolení některého z nových europoslanců může zpochybnit každý volič, pokud bude přesvědčen o natolik závažném porušení volebního zákona, které mohlo ovlivnit výsledek volby příslušného adepta na europoslance.

Návrhy soud přijímá deset dní, tedy do 6. června. Rozhodne o nich bez nutnosti nařizovat ústní jednání, a to do dvaceti dnů od doručení návrhu. Před pěti lety Nejvyšší správní soud dostal sedm stížností na evropské volby. Žádné z nich nevyhověl, ačkoli v některých případech našel v práci okrskových komisí a úředníků dílčí chyby.

Plné ruce práce bude patrně mít po eurovolbách Ústavní soud (ÚS). Zelení i piráti již sepisují ústavní stížnosti na hranici pěti procent, jejíž překročení je nutné k získání mandátu europoslance. "Klauzuli pěti procent si do volebního zákona prosadily silné strany. Ten systém má být poměrný. Jsme přesvědčeni, že hranice pěti procent je protiústavní," řekl předseda SZ Ondřej Liška. Mají menší strany šanci se stížností uspět?

"Stát se to může. Ta situace je stejná jako u německého ústavního soudu, který začátkem roku zrušil i tříprocentní klauzuli. A u nás Ústavní soud často používá německou argumentaci," řekl pro server iHned.cz ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty UK.

I kdyby ovšem ÚS rozhodl, že pětiprocentní hranice je protiústavní, neznamená to automativky, že zelení a piráti "ušlé mandáty" dostanou. "Je méně pravděpodobné, že soud zasáhne do těchto výsledků. Spíš rozhodne do budoucna, že klauzule není správná," domnívá se Wintr.

"Jestli si od toho slibují, že Ústavní soud by zároveň zrušil volby, tak to by nezrušil. Tyto volby už jsou prostě nenávratně pryč. To se měli rozkolíbat už dávno předtím. Mohli chtít před dvěma lety něco takového udělat," souhlasí senátorka a bývalá soudkyně ÚS Eliška Wagnerová.