Firma trvá na kvalitě vězeňských náramků, ze zpoždění dodávky viní i ČR

Ministerstvo spravedlnosti letos v lednu informovalo o tom, že firma SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 náramků a že kvůli tomu hrozí přechodné omezení monitoringu. Když SuperCom objednané náramky s více než půlročním zpožděním doručila, vykazovala podle PMS většina zařízení funkční nedostatky. Probační a mediační služba uvedla, že dodávku nemůže akceptovat a uplatňuje reklamaci. Ministerstvo mluvilo o pokutě, ministryně Marie Benešová (za ANO) dokonce v médiích uvedla, že chce s firmou ukončit spolupráci a vypsat nové výběrové řízení.

"Snažíme se pochopit, proč se ministryně rozhodla poškodit pověst společnosti prohlášeními, která jsou fakticky chybná," řekl Arie Trabelsi. To však ministerstvo odmítá. "Nikdy jsme nehodnotili pověst dodavatele, v našich vyjádřeních jsme pouze uváděli fakta, kdy dodavatel dlouhodobě porušoval smlouvu uzavřenou s ministerstvem spravedlnosti," uvedl Řepka.

Viceprezident společnosti Barak Trabelsi dodal, že prohlášení o závadách na zařízeních byla nepravdivá a hlavně předčasná. Poté, co česká strana udělala podrobnější testy, omezila podle něj svá tvrzení na to, že chyby vykazuje zhruba deset procent náramků. Ani s tím však SuperCom nesouhlasí. "Jsme si jisti kvalitou těchto produktů. Každé ze zařízení bylo testováno před tím, než opustilo USA," uvedl viceprezident firmy. Další testy se podle něj dělaly v ČR těsně před tím, než byla zařízení předána PMS.

Řepka ale trvá na tom, že část dodávky opravdu vykazovala nedostatky a česká strana ji musela reklamovat. "Firma neplní podmínky smlouvy, a to budeme projednávat s dodavatelem oficiální cestou nikoliv přes média," uvedl mluvčí. Zopakoval, že ČR na dodávku náramků čekala více než půl roku po sjednaném termínu dodání.

Za zpožděním dodávky stojí podle zástupců SuperComu spory s Probační a mediační službou ohledně podmínek. Firma tvrdí, že s ní česká strana nekomunikovala a neodpovídala jí. Musela proto nakonec zvolit kompromisní řešení, které pro ní znamenalo "velké ekonomické riziko". Když se pak na přelomu ledna a února rozhodla ČR vyhovět, zpozdily dodávku ještě více problémy s doručením kvůli koronaviru. Firma dodala, že se vždy ujistila, že má ČR dostatek zařízení, která může využívat. Nikdy systém neohrozila.

Projekt se podle Baraka Trabelsiho prodražil však již dříve. Firma z toho viní PMS, která podle ní neměla dostatečné znalosti o tom, jak má technologie elektronického monitoringu pracovat. Chtěla proto zavádět systém způsobem, který odporoval dosavadním zkušenostem s elektronickými náramky. "Vůbec jsme neočekávali, že budeme muset vynaložit tolik úsilí a času na to, abychom ten systém v České republice mohli uvést do provozu," prohlásil Barak Trabelsi.

Izraelská společnost chce ale podle jejích vedoucích představitelů na projektu s českou stranou dále spolupracovat. Nesouhlasí však s žádnými sankcemi. Pokud by ministerstvo chtělo vypsat nové výběrové řízení, zvážila by firma další kroky. Firma SuperCom se podle Arie Trebilsiho také doposud nerozhodla, jestli se bude soudit kvůli poškození dobré pověsti, kvůli kterému podle výkonného ředitele firmy utrpěla finanční ztráty i v jiných zemích.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za bývalého ministra Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.

Na počátku loňského roku náramky aktivně hlídaly současně 91 lidí, počátkem roku letošního to bylo 162. PMS v říjnu uváděla, že má stále k dispozici 280 zařízení a že se jejich počet v dohledné době navýší na čtyři stovky.

Náramky doposud nosili zejména pachatelé maření výkonu úředního rozhodnutí, dále pachatelé krádeží a ohrožení pod vlivem návykové látky a také neplatiči výživného. Zařízení ale monitorují i výtržníky nebo podvodníky. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Jednou z výhod náramků je to, že odsouzený či obviněný člověk může přes den chodit do práce. Volný čas musí trávit ve svém bydlišti.