Firma trvá na kvalitě vězeňských náramků, ze zpoždění dodávky viní i ČR

Zavedení systému elektronických náramků pro odsouzené se podle vedoucích představitelů dodavatelské společnosti SuperCom kvůli postoji Probační a mediační služby (PMS) prodražilo o více než milion eur (přes 26 milionů korun). Izraelská firma tvrdí, že česká strana svými prohlášeními o zpožděné dodávce, chybných zařízeních a špatné komunikaci značně poškodila její pověst. Náramky jsou kvalitní a fungují, řekl dnes ČTK výkonný ředitel společnosti Arie Trabelsi. Ministerstvo si však za svými dřívějšími slovy stojí. Společnost neplní podmínky smlouvy, uvedl mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Ministerstvo spravedlnosti letos v lednu informovalo o tom, že firma SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 náramků a že kvůli tomu hrozí přechodné omezení monitoringu. Když SuperCom objednané náramky s více než půlročním zpožděním doručila, vykazovala podle PMS většina zařízení funkční nedostatky. Probační a mediační služba uvedla, že dodávku nemůže akceptovat a uplatňuje reklamaci. Ministerstvo mluvilo o pokutě, ministryně Marie Benešová (za ANO) dokonce v médiích uvedla, že chce s firmou ukončit spolupráci a vypsat nové výběrové řízení.

"Snažíme se pochopit, proč se ministryně rozhodla poškodit pověst společnosti prohlášeními, která jsou fakticky chybná," řekl Arie Trabelsi. To však ministerstvo odmítá. "Nikdy jsme nehodnotili pověst dodavatele, v našich vyjádřeních jsme pouze uváděli fakta, kdy dodavatel dlouhodobě porušoval smlouvu uzavřenou s ministerstvem spravedlnosti," uvedl Řepka.

Viceprezident společnosti Barak Trabelsi dodal, že prohlášení o závadách na zařízeních byla nepravdivá a hlavně předčasná. Poté, co česká strana udělala podrobnější testy, omezila podle něj svá tvrzení na to, že chyby vykazuje zhruba deset procent náramků. Ani s tím však SuperCom nesouhlasí. "Jsme si jisti kvalitou těchto produktů. Každé ze zařízení bylo testováno před tím, než opustilo USA," uvedl viceprezident firmy. Další testy se podle něj dělaly v ČR těsně před tím, než byla zařízení předána PMS.

Řepka ale trvá na tom, že část dodávky opravdu vykazovala nedostatky a česká strana ji musela reklamovat. "Firma neplní podmínky smlouvy, a to budeme projednávat s dodavatelem oficiální cestou nikoliv přes média," uvedl mluvčí. Zopakoval, že ČR na dodávku náramků čekala více než půl roku po sjednaném termínu dodání.

Za zpožděním dodávky stojí podle zástupců SuperComu spory s Probační a mediační službou ohledně podmínek. Firma tvrdí, že s ní česká strana nekomunikovala a neodpovídala jí. Musela proto nakonec zvolit kompromisní řešení, které pro ní znamenalo "velké ekonomické riziko". Když se pak na přelomu ledna a února rozhodla ČR vyhovět, zpozdily dodávku ještě více problémy s doručením kvůli koronaviru. Firma dodala, že se vždy ujistila, že má ČR dostatek zařízení, která může využívat. Nikdy systém neohrozila.

Projekt se podle Baraka Trabelsiho prodražil však již dříve. Firma z toho viní PMS, která podle ní neměla dostatečné znalosti o tom, jak má technologie elektronického monitoringu pracovat. Chtěla proto zavádět systém způsobem, který odporoval dosavadním zkušenostem s elektronickými náramky. "Vůbec jsme neočekávali, že budeme muset vynaložit tolik úsilí a času na to, abychom ten systém v České republice mohli uvést do provozu," prohlásil Barak Trabelsi.

Izraelská společnost chce ale podle jejích vedoucích představitelů na projektu s českou stranou dále spolupracovat. Nesouhlasí však s žádnými sankcemi. Pokud by ministerstvo chtělo vypsat nové výběrové řízení, zvážila by firma další kroky. Firma SuperCom se podle Arie Trebilsiho také doposud nerozhodla, jestli se bude soudit kvůli poškození dobré pověsti, kvůli kterému podle výkonného ředitele firmy utrpěla finanční ztráty i v jiných zemích.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za bývalého ministra Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.

Na počátku loňského roku náramky aktivně hlídaly současně 91 lidí, počátkem roku letošního to bylo 162. PMS v říjnu uváděla, že má stále k dispozici 280 zařízení a že se jejich počet v dohledné době navýší na čtyři stovky.

Náramky doposud nosili zejména pachatelé maření výkonu úředního rozhodnutí, dále pachatelé krádeží a ohrožení pod vlivem návykové látky a také neplatiči výživného. Zařízení ale monitorují i výtržníky nebo podvodníky. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Jednou z výhod náramků je to, že odsouzený či obviněný člověk může přes den chodit do práce. Volný čas musí trávit ve svém bydlišti.

Související

Vláda ČR

České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu

České trestní právo projde velkou modernizací, jejímž cílem je zrychlení a zvýšení efektivnosti trestního řízení a také odlehčení tuzemského vězeňství. Návrh novely trestního zákoníku, který přichází s řadou změn, schválila vláda na středeční schůzi. Projednala i návrh na pokrytí škod, jež způsobily povodně na vodohospodařské infrastruktuře a dalším státním majetku spadajícím pod ministerstvo zemědělství, zabývala se také realizací dostavby části Pražského okruhu.
Pavel Blažek

Blažek podal stížnost v kauze Aničky. Za znásilnění nezletilé padla podmínka

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se rozhodl podat stížnost pro porušení zákona v případu poškozené Aničky pro porušení zákona. Posouzení stížnosti Nejvyšším soudem bude mít dopad na další rozhodovací praxi trestních soudů v Česku, zmínilo ministerstvo. Kauza otřásla Českem, protože za znásilňování nezletilé dívky padl podmíněný trest.

Více souvisejících

Ministerstvo spravedlnosti domácí vězení SuperCom (izraelská firma)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy