Firma trvá na kvalitě vězeňských náramků, ze zpoždění dodávky viní i ČR

Zavedení systému elektronických náramků pro odsouzené se podle vedoucích představitelů dodavatelské společnosti SuperCom kvůli postoji Probační a mediační služby (PMS) prodražilo o více než milion eur (přes 26 milionů korun). Izraelská firma tvrdí, že česká strana svými prohlášeními o zpožděné dodávce, chybných zařízeních a špatné komunikaci značně poškodila její pověst. Náramky jsou kvalitní a fungují, řekl dnes ČTK výkonný ředitel společnosti Arie Trabelsi. Ministerstvo si však za svými dřívějšími slovy stojí. Společnost neplní podmínky smlouvy, uvedl mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Ministerstvo spravedlnosti letos v lednu informovalo o tom, že firma SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 náramků a že kvůli tomu hrozí přechodné omezení monitoringu. Když SuperCom objednané náramky s více než půlročním zpožděním doručila, vykazovala podle PMS většina zařízení funkční nedostatky. Probační a mediační služba uvedla, že dodávku nemůže akceptovat a uplatňuje reklamaci. Ministerstvo mluvilo o pokutě, ministryně Marie Benešová (za ANO) dokonce v médiích uvedla, že chce s firmou ukončit spolupráci a vypsat nové výběrové řízení.

"Snažíme se pochopit, proč se ministryně rozhodla poškodit pověst společnosti prohlášeními, která jsou fakticky chybná," řekl Arie Trabelsi. To však ministerstvo odmítá. "Nikdy jsme nehodnotili pověst dodavatele, v našich vyjádřeních jsme pouze uváděli fakta, kdy dodavatel dlouhodobě porušoval smlouvu uzavřenou s ministerstvem spravedlnosti," uvedl Řepka.

Viceprezident společnosti Barak Trabelsi dodal, že prohlášení o závadách na zařízeních byla nepravdivá a hlavně předčasná. Poté, co česká strana udělala podrobnější testy, omezila podle něj svá tvrzení na to, že chyby vykazuje zhruba deset procent náramků. Ani s tím však SuperCom nesouhlasí. "Jsme si jisti kvalitou těchto produktů. Každé ze zařízení bylo testováno před tím, než opustilo USA," uvedl viceprezident firmy. Další testy se podle něj dělaly v ČR těsně před tím, než byla zařízení předána PMS.

Řepka ale trvá na tom, že část dodávky opravdu vykazovala nedostatky a česká strana ji musela reklamovat. "Firma neplní podmínky smlouvy, a to budeme projednávat s dodavatelem oficiální cestou nikoliv přes média," uvedl mluvčí. Zopakoval, že ČR na dodávku náramků čekala více než půl roku po sjednaném termínu dodání.

Za zpožděním dodávky stojí podle zástupců SuperComu spory s Probační a mediační službou ohledně podmínek. Firma tvrdí, že s ní česká strana nekomunikovala a neodpovídala jí. Musela proto nakonec zvolit kompromisní řešení, které pro ní znamenalo "velké ekonomické riziko". Když se pak na přelomu ledna a února rozhodla ČR vyhovět, zpozdily dodávku ještě více problémy s doručením kvůli koronaviru. Firma dodala, že se vždy ujistila, že má ČR dostatek zařízení, která může využívat. Nikdy systém neohrozila.

Projekt se podle Baraka Trabelsiho prodražil však již dříve. Firma z toho viní PMS, která podle ní neměla dostatečné znalosti o tom, jak má technologie elektronického monitoringu pracovat. Chtěla proto zavádět systém způsobem, který odporoval dosavadním zkušenostem s elektronickými náramky. "Vůbec jsme neočekávali, že budeme muset vynaložit tolik úsilí a času na to, abychom ten systém v České republice mohli uvést do provozu," prohlásil Barak Trabelsi.

Izraelská společnost chce ale podle jejích vedoucích představitelů na projektu s českou stranou dále spolupracovat. Nesouhlasí však s žádnými sankcemi. Pokud by ministerstvo chtělo vypsat nové výběrové řízení, zvážila by firma další kroky. Firma SuperCom se podle Arie Trebilsiho také doposud nerozhodla, jestli se bude soudit kvůli poškození dobré pověsti, kvůli kterému podle výkonného ředitele firmy utrpěla finanční ztráty i v jiných zemích.

Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za bývalého ministra Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.

Na počátku loňského roku náramky aktivně hlídaly současně 91 lidí, počátkem roku letošního to bylo 162. PMS v říjnu uváděla, že má stále k dispozici 280 zařízení a že se jejich počet v dohledné době navýší na čtyři stovky.

Náramky doposud nosili zejména pachatelé maření výkonu úředního rozhodnutí, dále pachatelé krádeží a ohrožení pod vlivem návykové látky a také neplatiči výživného. Zařízení ale monitorují i výtržníky nebo podvodníky. Stanovené podmínky dohledu závažně porušilo zhruba deset procent monitorovaných. Jednou z výhod náramků je to, že odsouzený či obviněný člověk může přes den chodit do práce. Volný čas musí trávit ve svém bydlišti.

Související

Pavel Blažek

Blažek podal stížnost v kauze Aničky. Za znásilnění nezletilé padla podmínka

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se rozhodl podat stížnost pro porušení zákona v případu poškozené Aničky pro porušení zákona. Posouzení stížnosti Nejvyšším soudem bude mít dopad na další rozhodovací praxi trestních soudů v Česku, zmínilo ministerstvo. Kauza otřásla Českem, protože za znásilňování nezletilé dívky padl podmíněný trest.
Vlasta Parkanová /TOP 09/

Vlasta Parkanová nevysoudila další miliony za nezákonné stíhání v kauze CASA

Exministryně obrany Vlasta Parkanová nevysoudila další peníze za nezákonné trestní stíhání. K již vyplacené částce ve výši 1,6 milionu korun požadovala po ministerstvu spravedlnosti dalších více než osm milionů. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 ve čtvrtek sdělila verdikt, kvůli nepřítomnosti účastníků sporu ale nepřečetla odůvodnění. 

Více souvisejících

Ministerstvo spravedlnosti domácí vězení SuperCom (izraelská firma)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy