Ministerstvo počítá s úsporou 14 miliard korun ze snížení zdravotních plateb státu

Ministerstvo financí nadále počítá s rozpočtovou úsporou 14 miliard korun, kterou má zajistit snížení státních plateb do veřejného zdravotního pojištění od srpna do konce roku. Vyplývá to z vyjádření ministerstva na dotaz ČTK.

Příslušnou novelu znovu posoudí Sněmovna po vetu prezidenta Miloše Zemana koncem příštího týdne, v pátek 26. srpna. Jak bude stát postupovat u platby za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané za nynější měsíc, zatím není jasné.

"Přesný postup ohledně srpnové platby za takzvané státní pojištěnce v současné době ministerstvo financí ladí ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, které je gestorem zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění," uvedlo ministerstvo financí, které je předkladatelem novely. V současnosti proto podle něj není možné upřesnit další podrobnosti. "Záměrem ministerstva financí je v každém případě realizovat plánovanou úsporu v letošním státním rozpočtu v původně plánované výši 14 miliard Kč," zdůraznilo.

Stát od ledna platí za každého svého pojištěnce 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle předlohy by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce. Novela má být účinná v první den po jejím zveřejnění ve sbírce. Původní vládní návrh předpokládal odvody 1567 korun měsíčně už od července. Sněmovna částku při prvním schvalování z podnětu koalice snížila, protože novela nemohla být i kvůli opozičním obstrukcím přijata včas. Nyní už nejsou její úpravy možné.

Na přehlasování prezidentova veta je zapotřebí nejméně 101 poslanců, vládní většina v plném složení má ve Sněmovně 108 hlasů. Zástupci koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že Sněmovna Zemanův postoj přehlasuje. Naopak opoziční lídři s prezidentovým postupem souhlasí, když snížení státních plateb podle nich ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady odmítli. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně zdůrazňoval, že systém veřejného zdravotního pojištění byl v pololetí ve zhruba šestimiliardovém přebytku.

Od roku 2024 novela zavádí automatickou valorizaci zdravotních plateb státu, jako je tomu u důchodů. Porostou tedy o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude podle předlohy vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou má stát odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun.

Související

Ministerstvo financí

Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce

Růst české ekonomiky v průběhu letošního roku podle listopadové makroekonomické predikce zrychloval. Mezičtvrtletní růst reálného HDP se zvýšil z 0,1 % v prvním čtvrtletí na 0,3 % ve druhém a na 0,5 % ve třetím. Za celý rok ministerstvo očekává růst o 1,7 % a v roce 2027 o 2,5 %. V obou letech jej potáhne výhradně domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investice. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,1 %.
Účtenka s EET.

Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET

Od středy funguje nový web k elektronické evidenci tržeb, který spustilo Ministerstvo financí ve spolupráci s Finanční správou ČR. Jde o jediné oficiální místo věnované EET 2.0, kde mohou podnikatelé, živnostníci, vývojáři pokladních systémů i široká veřejnost čerpat ověřené a aktuální informace o projektu. Současně byl zahájen provoz speciální infolinky finanční správy. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí ,  zdravotní pojištění

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 5 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy