Ministerstvo počítá s úsporou 14 miliard korun ze snížení zdravotních plateb státu

Ministerstvo financí nadále počítá s rozpočtovou úsporou 14 miliard korun, kterou má zajistit snížení státních plateb do veřejného zdravotního pojištění od srpna do konce roku. Vyplývá to z vyjádření ministerstva na dotaz ČTK.

Příslušnou novelu znovu posoudí Sněmovna po vetu prezidenta Miloše Zemana koncem příštího týdne, v pátek 26. srpna. Jak bude stát postupovat u platby za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané za nynější měsíc, zatím není jasné.

"Přesný postup ohledně srpnové platby za takzvané státní pojištěnce v současné době ministerstvo financí ladí ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví, které je gestorem zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění," uvedlo ministerstvo financí, které je předkladatelem novely. V současnosti proto podle něj není možné upřesnit další podrobnosti. "Záměrem ministerstva financí je v každém případě realizovat plánovanou úsporu v letošním státním rozpočtu v původně plánované výši 14 miliard Kč," zdůraznilo.

Stát od ledna platí za každého svého pojištěnce 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle předlohy by platby měly klesnout na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce. Novela má být účinná v první den po jejím zveřejnění ve sbírce. Původní vládní návrh předpokládal odvody 1567 korun měsíčně už od července. Sněmovna částku při prvním schvalování z podnětu koalice snížila, protože novela nemohla být i kvůli opozičním obstrukcím přijata včas. Nyní už nejsou její úpravy možné.

Na přehlasování prezidentova veta je zapotřebí nejméně 101 poslanců, vládní většina v plném složení má ve Sněmovně 108 hlasů. Zástupci koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že Sněmovna Zemanův postoj přehlasuje. Naopak opoziční lídři s prezidentovým postupem souhlasí, když snížení státních plateb podle nich ohrožuje kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady odmítli. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně zdůrazňoval, že systém veřejného zdravotního pojištění byl v pololetí ve zhruba šestimiliardovém přebytku.

Od roku 2024 novela zavádí automatickou valorizaci zdravotních plateb státu, jako je tomu u důchodů. Porostou tedy o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude podle předlohy vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou má stát odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun.

Související

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 
Petr Fiala

Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval

Sněmovnou schválený rozpočet pro příští rok, během kterého může dojít na střídání stráží ve Strakově akademii, se stal ve středu předmětem výměny názorů mezi premiérem Petrem Fialou  (ODS) a jeho předchůdcem Andrejem Babišem (ANO). Osud zákona přitom ještě není zpečetěn. Prezident Petr Pavel naznačil, že k návrhu rozpočtu má své poznámky. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí zdravotní pojištění

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Chřipka se v Česku šíří celoplošně. Nemocnost roste u dětí

V Česku pokračuje celoplošné šíření chřipky. Počet nemocných s akutními respiračními infekcemi za týden vzrostl o necelých šest procent. Podle očekávání se nemocnost zvyšuje zejména u dětí. Epidemiologové předpokládají, že výskyt akutních respiračních infekcí bude nadále vysoký.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Inaugurační projev Donalda Trumpa Prohlédněte si galerii

Donald Trump složil přísahu a stal se 47. prezidentem USA. Vyhlásí nouzový stav a přejmenuje Mexický záliv

Donald Trump se stal 47. prezidentem USA. Inaugurační den začal bohoslužbou v kostele sv. Jana na náměstí Lafayette Square, historickém místě ve Washingtonu, D.C., po které následovalo tradiční setkání u čaje v Bílém domě, kde ho s Melanii Trumpovou uvítali končící prezident Joe Biden a první dáma Jill Bidenová. Po složení prezidentské přísahy přednesl inaugurační projev.

včera

včera

včera

Donald Trump

Co přinese první den Trumpa ve funkci? Přehled nařízení, která chce podepsat

Rozsáhlý program exekutivních nařízení Donalda Trumpa zahrnuje řadu kontroverzních a ambiciózních opatření, která plánuje realizovat hned po svém nástupu do úřadu jako 47. prezident Spojených států. Trump označil svůj návrat za „revoluci zdravého rozumu“ a slíbil, že jeho kroky budou „otáčet hlavami“ veřejnosti.

včera

včera

včera

Donald Trump je zpátky u moci. A už začal měnit celý svět

Ještě před tím, než Donald Trump oficiálně převzal úřad, mělo jeho zvolení vliv na globální politiku. Jeho druhé funkční období začíná s dopady, které jsou patrné od Blízkého východu přes Evropu až po Asii. Světoví lídři přizpůsobují své strategie v reakci na očekávané změny v agendě Spojených států, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy