Náklady na ukrajinské uprchlíky budou nižší, než se čekalo

Náklady na ukrajinské uprchlíky budou výrazně nižší, než se původně očekávalo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Hospodářským novinám řekl, že možná nepřesáhnou miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Původně přitom předpokládal výdaje až dvojnásobné. Ukrajinci se ale podle něj rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada lidí je navíc ubytovala zdarma.

Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu vydal stát běžencům přes 428.000 víz dočasné ochrany, která umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či práci v zemi. Přesný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících aktuálně v Česku ale není znám. Koncem srpna odhadoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že jich je v zemi více než 300.000.

Dosud největší výdaje pro český rozpočet představují humanitární dávky. Ministerstvo práce a sociálních věcích (MPSV) na nich do srpna vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny 6,1 miliardy korun. Řada z běženců se ale rychle zapojila do práce, a dávky proto nepobírají. Stanjura ovšem neřekl, na kolik měly původně náklady na humanitární dávky vyjít.

Na zdravotním pojištění zaplatil stát a zaměstnavatelé za uprchlíky 3,8 miliardy korun, z toho náklady na péči byly 2,1 miliardy. Zbylé peníze zůstanou pojišťovnám. "Pro zdravotní systém jsou výsledky skutečně dobré. Hodně Ukrajinců pracuje, takže za ně zdravotní pojištění platí zaměstnavatel. Mnoho se jich také vrací zpět do vlasti, a péči tu tak nevyužívají," řekl HN člen dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny a poslanec Róbert Teleky (KDU-ČSL).

MPSV dosud vyplatilo 877 milionů korun na takzvaný solidární příspěvek, což jsou peníze pro ty, kteří uprchlíky ubytují. Mohou žádat až 15.000 korun. Mnoho z nich ale nechce nic. "Ubytování často nabízejí lidé, kteří mají vyšší postavení a mají více nemovitostí. Pro mnohé z nich není příspěvek motivací," řekl deníku koordinátor platformy Uprchlíci vítejte Stepan Vaškevyč. Zájem o ubytování je podle něj stále vysoký, nabídka je ale už minimální. "Za toto léto nám přibylo jen 70 nabídek ubytování, ale poptávek je zhruba osm stovek," dodal.

Stanjura upozornil také na to, že v českých školách je momentálně méně než 60.000 ukrajinských dětí, podle předpokladů jich mělo být asi 130.000. Školy tak potřebují méně učitelů, než se čekalo, nižší jsou i náklady na adaptační skupiny.

Česká armáda poskytla Ukrajině materiál za 3,8 miliardy korun. "Většinu vojenské pomoci nakonec budeme mít proplacenou z evropských peněz. A armáda ještě získává techniku z jiných zemí jako náhradu za to, co jsme poskytli ukrajinské armádě," dodal Stanjura.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zaznamenal po Evropě od 24. února do začátku července 5,6 milionu uprchlíků, víc než 7,1 milionu lidí podle něj opustilo své domovy a přemístilo se uvnitř Ukrajiny.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.
Migranti z Latinské Ameriky míří do USA

Migranti se bojí nástupu Trumpa. Začali mobilizovat

Blížící se druhé funkční období prezidenta Donalda Trumpa vyvolává mezi imigranty v USA, jejich zaměstnavateli a podpůrnými organizacemi rostoucí obavy a mobilizaci. Trump slíbil, že se zaměří na deportaci milionů nelegálních přistěhovalců, což podle CNN budí obavy o osudy rodin a komunit napříč Spojenými státy.

Více souvisejících

uprchlíci Zbyněk Stanjura

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy