Ředitelem Pražského inovačního institutu, který zřídilo hlavní město, se stal Bohumil Kartous. Organizace se pod jeho vedením zaměří na podporu projektů z oblasti vzdělávání, urbanistiky, sociálního podnikání a životního prostředí, čímž bude podporovat větší diverzitu byznysu v Praze. Novinářům to dnes řekl radní Vít Šimral (Piráti).
"Za mě bude důležité mít schopnost vyhledávat příslušné zdroje financování. Podle nich a podle toho, jakým způsobem budou nastaveny jejich cíle, a definováním společného záměru se potom budou odehrávat konkrétní kroky v projektech Pražského inovačního institutu," řekl ČTK Kartous.
Financování institutu bude zajištěno z evropského operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, z rozpočtu magistrátu hlavního města a podílet by se měl i neveřejný sektor, uvedl Šimral s tím, že se v této věci už jedná.
Institut bude podle Kartouse vyhledávat konkrétní "životaschopné" inovace, podporovat je a know-how předávat dál. Příkladem takových inovací ve vzdělávání jsou podle něj například experimentální vzdělávací program ALT na Gymnáziu Na Zatlance nebo propojování formálního s neformálním vzděláváním na Smíchovské střední průmyslové škole či zapojování studentů do aktivit školy. V klimazávazku se budou podporovat například také výstavby vertikálních zahrad a zelených střech či instalace rekuperačních jednotek ve školách, které budou zajišťovat řízené větrání.
Podle schválené zřizovací listiny ústavu se institut zaměří také na poradenství, zpracování studií a posudků, pořádání školení a workshopů a podobně.
Nový ředitel byl vybrán ve výběrovém řízení, kterého se zúčastnilo 12 kandidátů, doplnil radní.
Kartous (1977) je absolventem Pedagogické fakulty a Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně a doktorského studijního programu mediální vědy a komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Dříve působil ve společnosti Scio jako PR manažer a mluvčí a vedoucí komunikace a analýzy ve společnosti EDUin. Je autorem knihy No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality? a publikace Skandinávské zkušenosti s inkluzivním vzděláváním.
Související
Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous
Zahltit prostor manipulacemi je snadné, dezinformace útočí tvrzením o omezení svobody, říká mluvčí Českých elfů
Bohumil Kartous , magistráty Praha
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák