Bankovní rada České národní banky dnes ponechala beze změny takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu. ČNB o tom dnes informovala na své webové stránce. Aktuálně sazba činí jedno procento, ale v souladu s dřívějšími rozhodnutími rady postupně poroste až na 2,5 procenta od dubna 2023.
"Bankovní rada při svém rozhodnutí vzala v úvahu současnou pozici české ekonomiky ve finančním cyklu, rozsah naakumulovaných úvěrových rizik v bilanci bankovního sektoru a vývoj jeho zranitelnosti. Zároveň přihlédla k citelnému nárůstu geopolitických a ekonomických nejistot, které vytvářejí potenciál pro zvýšenou a rychlejší materializaci cyklických rizik naakumulovaných ve finančním systému," uvedla ČNB.
Ponechání rezervy bylo podle analytika České bankovní asociace Jakuba Seidlera očekávatelné. Sazba 2,5 procenta od dubna 2023 je maximální sazbou, při které platí vzájemná mezinárodní reciprocita. Na úvěry v tuzemské ekonomice tak musí držet vyšší kapitál i relevantní zahraniční banky, které nepodléhají regulaci ČNB. Na tuto maximální sazbu zatím plánují sazbu v příštím roce zvýšit vedle v ČR také v Norsku a Dánsku. O zvýšení sazby na 2,5 procenta rozhodla ČNB už v předstihu v březnu letošního roku, připomněl.
Sazba platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva i obchodníky s cennými papíry. ČNB stanovuje sazbu této rezervy čtvrtletně, zpravidla s ročním předstihem. Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV).
Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
Související
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák