Volby v průběhu času: Jak Češi hlasovali během uplynulých třiceti let?

První volby – rok 1996

První volby v historii samostatné České republiky se odehrávaly roku 1996 a zvítězila v nich ODS v čele s Václavem Klausem, na druhém místě se ocitla ČSSD, tenkrát vedená Milošem Zemanem. Václav Klaus se stal premiérem, do vládní koalice přizval KDU-ČSL a Občansko-demokratickou alianci. Volební účast byla 76,41 %. Vláda byla ale menšinová, další volby se konaly už o dva roky později kvůli rozporům a následnému odchodu KDU-ČSL a ODA z koalice. Během této vlády byla mimo jiné podepsána Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji.

Díky rezignaci předsedy vlády vedl republiku do předčasných voleb Josef Tošovský, tehdejší guvernér Národní banky. Jeho vládnutí trvalo půl roku od ledna do července.

V roce 1998 zvítězilo ve volbách ČSSD Miloše Zemana, ODS klesla na druhé místo za volební účasti 74 %. Premiérem se tak stal Miloš Zeman, ten sestavil jednobarevnou menšinovou vládu. Ta ovšem získala důvěru díky tzv. opoziční smlouvě, tedy dohodě o spolupráci mezi ČSSD a ODS, která řešila vzniklou situaci, kdy ani vítězná ČSSD ani stříbrná ODS nebyly schopné sestavit vládu. K smlouvě roku 2000 přibyl takzvaný Toleranční patent, který umožnil dohodu ohledně státního rozpočtu.

Nové milénium – volby roku 2002

Volební účast byla toho roku nejslabší od vzniku republiky – pouhých 58 %. Vítězem byla opět ČSSD, tentokrát vedená Vladimírem Špidlou, který se následně stal premiérem. Vládu sestavil za účasti KDU-ČSL, Unie svobody a Demokratické unie (US-DEU). V roce 2004 odešel z postu premiéra Vladimír Špidla, nahradil ho Stanislav Gross. Tomu bylo v době jmenování 34 let, stal se tak nejmladším českým premiérem i nejmladším předsedou vlády v zemích EU. Grossova aféra s financováním bytu však tuto vládu ukončila.

Od roku 2005 do dalších voleb roku 2006 vedla republiku vláda Jiřího Paroubka. Tu po volbách vystřídala vláda Mirka Topolánka (ODS), byla jednobarevná, ODS za volební účasti 64,47 % získala 35,38 % hlasů, těsně za ní skončila ČSSD s 32,32 %. První Topolánkova vláda však nezískala důvěru, musel se tak pokusit složit vládu ještě jednou.

Druhou Topolánkovu vládu tvořila kromě ODS i KDU-ČSL a Strana zelených, důvěra jí byla udělena roku 2007. Neměla ale dlouhého trvání – roku 2009 ji opět byla vyslovena nedůvěra, vládla tudíž v demisi až do roku 2009.

Miroslava Topolánka vystřídal na postu premiéra Jan Fischer, který měl zemi původně vést pouze do předčasných voleb. Ty se ale nakonec nekonaly a Jan Fischer vedl zemi za účasti stran ODS, KDU-ČSL, ČSSD a Zelených až do řádných voleb roku 2010.

Ty vyhrála ČSSD, vedená Bohuslavem Sobotkou s 22 %. Vládu však skládala ODS v čele s Petrem Nečasem, ta získala 20 % a přibrala k sobě TOP 09, Věci veřejné a roku 2012 i LIDEM – Liberální demokraty. Volební účast ten rok o něco vzrostla, byla na 62,6 %.

Petra Nečase vystřídal na postu premiéra roku 2013 Jiří Rusnok, který ji měl dovést do předčasných voleb. Tvořilo ji 14 nestraníků a jeden člen KDU-ČSL.

V následných volbách konaných roku 2013 se povedlo sestavit vládu Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Jeho ČSSD získala 20 % a to za volební účasti 59,5 %. Sobotka do ní přizval hnutí ANO a KDU-ČSL. V roce 2017 však podala demisi.

Díky tomu se do premiérského křesla dostal Andrej Babiš (ANO), jehož první vláda vznikla po volbách roku 2017. Hnutí ANO sestavilo jednobarevnou vládu, ta ale v lednu 2018 nezískala důvěru a vládla tedy v demisi. Stala se tak nejdelší vládou v demisi. Ve stejném roce jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman Andreje Babiše opět premiérem, ten tak sestavoval vládu znovu. Tentokrát do ní přizval ČSSD a vládli za tiché podpory KSČM.

Další volby konané roku 2021 vyhrála koalice Spolu s 27,79 %, kterou tvořily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Premiérem se tak stal Petr Fiala, který do vlády přizval koalici PirStan, tvořenou hnutím STAN a Českou pirátskou stranou. Piráti však po vnitřních rozporech z vlády odešli.

Nynější volby

Průzkumy přisuzují vítězství Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO, je ovšem možné, že nenajde vhodného koaličního partnera. Je tedy možné, že nastane patová situace, utvoří se menšinová vláda, v krajním případě předčasné volby.