Jde v Česku o zdraví? Výdaje na hygienu klesají, černý kašel zaútočil

Zatímco v roce 2006 byly výdaje na hygienickou službu ze státního rozpočtu zhruba 2,2 miliardy korun, v roce 2012 to bylo 1,3 miliardy. Výdaje tak klesly o více než 40 procent, přičemž veřejné výdaje na celý systém zdravotnictví v Česku v tomtéž období vzrostly o 26 procent, uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta v dokumentu, který na začátku září prezentoval sněmovnímu zdravotnickému výboru.

Rozpočet se přitom zvyšuje jen pomalu, letos je ve srovnání s rokem 2012 vyšší o 46 milionů korun. "Už nechceme, aby tento problém přetrvával," řekla místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Ivana Břeňková. Souběžně se škrty v rozpočtu klesal také počet zaměstnanců z více než šesti tisíc na aktuální necelé 3,5 tisíce.

Valenta upozornil, že lékaři a další kvalifikovaní odborníci nemají zájem o práci v hygienické službě. Mimo jiné je to proto, že platy jsou v této sféře výrazně nižší než v nemocnicích. Na některých krajských hygienických stanicích chybějí v některých oborech atestovaní lékaři.

Pokud by hygienická služba i nadále fungovala v tomto režimu, hrozí podle Břeňkové ohrožení péče o veřejné zdraví. Kvůli nedostatku financí byl například snížen počet poraden HIV/AIDS z 54 na 23, z nichž pouze 13 provozují hygienici.

Vynucené přerušení pravidelných sérologických přehledů, které slouží ke sledování kolektivní imunity a plánovaní očkovacího schématu, zase podle Valenty vedlo k tomu, že nebyl včas odhalen pokles imunity mladistvých proti černému kašli. Úprava očkovacího schématu přišla až na základě epidemie.

Typickým projevem onemocnění jsou záchvaty křečovitého kašle. Krátké, štěkavé kašlání je následováno hlubokým obtížným nádechem s lapáním po dechu. Při těchto stavech se může objevit namodralé zbarvení obličeje a krvácení do spojivek a zvracení. Mezi záchvaty kašle se postižený cítí obvykle celkem dobře. Onemocnění je nebezpečné především pro malé děti, u kterých může dojít k rozvoji zánětu plic nebo mozkových obalů.