Sněmovna možná odloží elektronické recepty, zákon o zdravotnických prostředcích asi projde

Podle ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) by bez normy byla úhrada zdravotnických prostředků velmi obtížná, možná i nemožná. Debatu dnes ve druhém čtení vyvolal pozměňovací návrh Milana Brázdila z hnutí ANO, podle kterého by mohli zdravotnické prostředky vydávat pacientům i lékaři.

Proti tomu se vyslovil exministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09. Předloha podle něho reguluje zdravotnické prostředky ze všech pohledů. Pokud by byl Brázdilův návrh schválen, lékaři by se podle něho dostali mimo zákonná omezení a nebyli by v byznysu nijak regulováni. K Hegerovi se přidal Bohuslav Svoboda (ODS), podle něhož je pozměňovací návrh zbytečný, protože vydání prostředku lékařem v urgentních případech předloha řeší.

Vládní předlohu, jak ji zpracoval ve spolupráci s ministerstvem zdravotnický výbor, poslanci patrně příští týden s největší pravděpodobností schválí. Předseda výboru Rostislav Vyzula (ANO) upozornil na to, že zdravotnické prostředky představují obchod zhruba za 40 miliard korun ročně. "Nebyl ani registr prostředků, nebyla známa jejich obvyklá cena. Je v tom velký byznys," uvedl.

Sněmovna také možná odloží zavedení povinnosti předepisovat recepty výhradně elektronicky, a to o tři roky.Platný zákon říká, že lékaři musí předepisovat recepty výhradně elektronicky od příštího roku. Pokud by byl návrh výboru schválen, termín by se posunul na rok 2018.

V současnosti může být recept po dohodě s pacientem v listinné nebo v elektronické podobě. Předloha ministerstva zdravotnictví by to zachovala i do budoucna.

Proti pouhému odkladu se stejně jako při jednání výboru vyslovil zejména lidovec Ludvík Hovorka. "Pokud systém nebude usnadňovat lékařům a lékárnám práci, v praxi se neujme," uvedl. Povinný elektronický recept by podle něho mohl být zajímavý hlavně pro firmy, které budou dodávat příslušné programové vybavení.