Chrup českých dětí? V léčbě kazů vládne chaos, prevence bídná

"Ačkoli doporučené postupy pro určité oblasti léčby v dětské stomatologii máme, komplexní a závazný dokument podložený konkrétními klinickými studiemi a výzkumem neexistuje. Výsledkem jsou odlišné postupy na různých pracovištích a roztříštěná snaha o zlepšení ústního zdraví dětí a mládeže," řekl předseda stomatologické společnosti profesor Zdeněk Broukal. Problém je podle něj i v tom, že je málo zubařů, kteří se chtějí starat o dětský chrup.

Hlavní odbornice slovenského ministerstva zdravotnictví profesorka Neda Markovská potvrdila, že se potýkají s podobnými problémy. Na Slovensku kaz mají tři čtvrtiny pětiletých dětí. Data u dvanáctiletých profesorka neuvedla, jen řekla, že výsledky jsou horší než v Česku. Jako příklad dobré prevence a péče zmínila skandinávské země, kde ve věku 12 let má zcela zdravé zuby 85 procent dětí, plomby tedy má jen 15 procent z nich.

Profesor Broukal doplnil, že jsou už prostředky a technologie, jak léčit počáteční stadia narušení skloviny. "K tomu je ale potřeba i to, aby lidé začali pravidelně chodit k zubaři na zubní prohlídku. Dalším důležitým předpokladem je, aby zubní lékaři prvotní narušení skloviny našli včas a léčili je. Budoucí zubaři už se takový přístup při studiu učí," řekl.

Zpočátku, kdy bakterie svými kyselinami napadnou sklovinu, způsobí její odvápnění. Takové místo, není-li skryto pod plakem, se nám jeví jako křídově bílá skvrna. Dá se tedy zjistit zrakem. Jakmile však je porušena sklovina natolik, že se rozpadá, vzniká na zubu defekt, který můžeme cítit naším citlivým jazykem jako jamku či nerovnost.

Do dvou až tří let dítěte by se měly zubní pastou vždy jen "umazat" konce štětinek, teprve ve třech letech se může dát na kartáček množství pasty velikosti hrášku. Do tří let by se mělo dětem provádět čištění zubů pravidelně alespoň jednou denně, nejlépe při večerním koupání. Pak ale už nic sladkého před spaním, radí ordinace.cz.