Biologická léčba? Většina Čechů vůbec netuší, o co jde

Praha - Z průzkumu Asociace inovativních farmaceutických firem (AIFP) vyplývá, že 75 procent lidí neví, co je to biologická léčba, a 17 procent ji plete s léčbou bylinkami nebo čínskou medicínou.

Biologická léčiva by podle asociace měl dostat každý, kdo je potřebuje. Za omezení považuje to, že biologické léky jsou jen ve specializovaných centrech.

Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý ČTK řekl, že centrům VZP dává zvláštní smlouvu, aby zajistila kvalitní péči všem, kdo ji potřebují. "Požadavek na indikaci biologické léčby mimo centra považujeme proto za zcela neopodstatněný. I v současné době je k dispozici všem našim klientům, ročně za ni vydá VZP bezmála sedm miliard korun," uvedl.

Podle předsedy sněmovního zdravotního výboru a člena správní rady VZP profesora Rostislava Vyzuly je třeba o biologické léčbě začít celospolečenskou debatu.

V průzkumu z loňského října odpovídalo 1006 laiků, 706 lékařů a 26 politiků. Podle politiků a lékařů by měla být zavedena v Česku speciální legislativa nebo regulace pro biologické léky kvůli jejich specifické charakteristice, odlišné od klasických léků. Nejsou ze své molekulární podstaty totožné, takže je nelze navzájem zaměňovat jako klasické léky se shodnou účinnou látkou.

Legislativní kroky k upřesnění regulace biologické léčby nyní zavádějí Německo, Británie, Švédsko či Rakousko. "Řada evropských zemí už má jasně vymezený prostor pro uplatnění biologické léčby v praxi a nevnímá ji kvůli její finanční náročnosti jen jako zátěž pro zdravotní systém. Je potřeba se zaměřit na léčebné výsledky a úspory, které zdravotnickému i sociálnímu systému přináší v případě výrazného zlepšení zdravotního stavu pacienta, který se například může vrátit do zaměstnání a nevyžaduje nákladnou zdravotní péči," řekl Vyzula.

Biologická léčba (cílená léčba) využívá obranyschopnosti organismu k boji proti rakovině či některým autoimunitním chorobám díky tomu, že jsou v současné době lépe známé struktury a pochody na povrchu i uvnitř buňky. Na základě toho vědci nacházejí takové molekuly a pochody, které jsou typické pouze pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním (revmatoidní artritida, Crohnova choroba atd.), a v buňkách normálních tkání se buď nevyskytují vůbec, nebo jen v malé míře.

Léčiva v rámci této cílené biologické léčby působí pouze na tyto molekuly a pochody, zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu, a přestože je doprovází rovněž řada nežádoucích účinků, ve srovnání s klasickou léčbou je jich daleko méně a méně významných.

Například chemoterapie je zaměřena na buněčné struktury, které jsou společné všem buňkám v organismu. Kromě nádorových buněk působí tedy i na buňky zdravých tkání, které ničí; kvůli tomu se při ní vyskytuje celá řada nežádoucích účinků.

Látky používané v biologické léčbě se nazývají modifikátory imunitní odpovědi. Většinou jsou to látky, které lidské tělo normálně vyrábí. Pro účely cílené léčby nádorů a autoimunitních chorob jsou však tyto látky vyrobeny v laboratoři a tělu dodávány. Některé typy biologické léčby se naopak podávají ke snížení nežádoucích účinků, které mohou nastat po použití jiných typů protinádorové terapie, vysvětluje cilena-lecba.cz.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba

Jen pět uskupení by se teď dostalo do Poslanecké sněmovny, ukazuje průzkum agentury NMS pro web novinky.cz. Zvítězilo by hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jemuž by dala hlas téměř třetina voličů. Těsně pod pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Naše Česko, nový subjekt vedený jihočeským hejtmanem Martinem Kubou. 
Petr Pavel

Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi

První letošní šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které proběhlo na přelomu ledna a února 2026, přineslo podrobný vhled do rozložení důvěry české veřejnosti vůči vrcholným politikům. Na vrcholu žebříčku popularity se s výrazným náskokem drží prezident republiky Petr Pavel. Tomu vyjádřilo důvěru 62 procent dotázaných, což z něj činí jediného politika v průzkumu, kterému věří téměř dvě třetiny občanů.

Více souvisejících

průzkumy léky Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 57 minutami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 1 hodinou

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 2 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 2 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 4 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 5 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 5 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 8 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy