Praha - V poslední době se bouřlivě diskutuje o tom, zda je očkování opravdu tak účinné, jak se deklaruje. Analýza Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dokazuje, že ano. Vakcinace nejmenších dětí proti pneumokokům zabránila řadě zbytečných úmrtí dětí do jednoho roku věku, dále omezila počty pneumokokových zápalů plic a středního ucha, klesla také spotřeba antibiotik.
"V roce 2014 došlo k poklesu nemocnosti u dětí ve věku 0 až 11 měsíců. Ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo na 100.000 dětí tohoto věku hlášeno 9,2 případu, jich v roce 2014 bylo jen 6,5. Pozitivní trend lze přičíst programu prevence invazivních pneumokokových onemocnění a očkování," uvádí na webu vedoucí oddělení vzdušných nákaz bakteriálního původu a vedoucí národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy SZÚ Jana Kozáková.
Vakcinaci dětem do 11 měsíců věku hradí už pět let zdravotní pojišťovny, rodiče se mohou rozhodnout, zda dají dítě očkovat. V prvním roce po zavedení očkování bylo očkováno téměř 85 procent dětí tohoto věku, do roku 2013, ze kdy jsou data, klesla proočkovanost na 75 procent.
"Z deseti hlášených invazivních pneumokokových onemocnění v této věkové skupině bylo v roce 2013 šest způsobených sérotypy zahrnutými ve vakcíně. Z deseti nemocných dětí bylo očkováno jedno," uvedla Kozáková.
Vedle nejmenších dětí patří k nejohroženějším skupinám senioři, chystaná novela zákona má zavést hrazené očkování pro lidi od 65 let věku.
Pneumokok je běžně přítomen v nosohltanu u nejméně 10 % zdravých dospělých a pravděpodobně až u 60 % malých dětí. Bakterie se přenáší kapénkovou infekcí, například kašlem nebo kýcháním. Inkubační doba (tedy doba mezi nákazou a vznikem prvních příznaků) se odhaduje na 1 až 3 dny, uvedl prevenar.cz.
Onemocnění, které pneumokok vyvolává, je většinou následkem porušení obranyschopnosti organismu. Jakmile se dostane pneumokok do tkání dýchacích cest a dále do plicních sklípků, nemá už daleko k proniknutí do krevního oběhu. Přítomnost bakterií v krvi je při pneumokokovém onemocnění takřka pravidlem a krev pak může tyto bakterie zanést na mozkové pleny, srdeční chlopně nebo do kloubů.
Související
„Vezměte si prosím vakcínu.“ USA čelí rozsáhlé epidemii spalniček, lékaři kvůli očkování apelují na občany
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák