Brno - Skupina senátorů dnes navrhla Ústavnímu soudu (ÚS) zrušení části letošní úhradové vyhlášky ve zdravotnictví. Důvodem jsou složité koeficienty, jež rozdílně upravují úhrady v jednotlivých krajích. Koeficienty odrážejí migraci pojištěnců mezi kraji, nikoli jejich skutečnou nemocnost. Podle senátorů tak vznikají nerovnosti v úhradách poskytnutých za stejnou péči jednotlivým nemocnicím.
Podle ministerstva zdravotnictví ale s tímto principem souhlasily zdravotní pojišťovny i poskytovatelé akutní lůžkové péče, ústavnost letošní úhradové vyhlášky potvrdily ostatní resorty i pracovní komise legislativní rady vlády.
"Koeficienty nejsou v souladu s běžnou logikou ani s tím, co říká náš právní systém," řekla dnes novinářům senátorka Jitka Seitlová (za SZ). Podle dalšího senátora Jana Žaloudíka (ČSSD) by měla být vyhláška transparentní a úhrady pro nemocnice předvídatelné. "Nemůžeme se tam dopouštět různých her koeficientů," uvedl Žaloudík. Pod návrhem je podepsáno 16 senátorů z různých klubů, minimum je deset.
"Nutnost zakotvit v úhradové vyhlášce koeficienty přechodu pojištěnců vyvstala především z úhradového mechanismu, který byl pro akutní lůžkovou péči zvolen po vzájemné dohodě ministerstva, zdravotních pojišťoven a zástupců poskytovatelů akutní lůžkové péče, tedy mechanismu tzv. produkcí podmíněných paušálů," řekla ČTK mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Smyslem koeficientů podle ní je alespoň částečně postihnout změnu struktury pojištěnců mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami a kraji. "Ministerstvo připravuje úhradovou vyhlášku pro rok 2016 již bez koeficientů přechodu pojištěnců," dodala.
Podle Seitlové se koeficient může odrážet v kvalitě péče. "Nižší úhrada samozřejmě znamená nižší možnosti zabezpečení personálního i technického, to znamená samozřejmě také rozdíly v kvalitě," uvedla Seitlová. Nejlépe je na tom podle ní Praha, nejhůře pak Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Senátoři požádali ÚS o přednostní projednání jejich návrhu. Pokud jim soud vyhoví, koeficienty se přestanou zohledňovat.
Psali jsme: Nejvyšší soud: Stát by měl přijmout odpovědnost za škody po očkováníÚhradová vyhláška každoročně stanoví hodnoty bodu, výši úhrad a regulační omezení. Pojišťovny podle ní platí nemocnicím a lékařům. Dva sporné koeficienty vycházejí z celkového čísla poklesu nebo nárůstu počtu pojištěnců jednotlivých pojišťoven v jednotlivých krajích.
Podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Eduarda Sohlicha je opatření absurdní a nesmyslné. "Poskytovatel nemůže nést zodpovědnost za počet pojištěnců pojišťovny," řekl. Podle asociace čísla za první čtvrtletí jasně ukazují, že vývoj počtu ošetřených u 67 procent nemocnic má zásadně opačný vývoj od "koeficientu přechodu" v současné vyhlášce.
Před dvěma lety se ÚS zabýval úhradovou vyhláškou na rok 2013. Tehdy rozhodl, že je protiústavní, přesto ji nechal v platnosti do konce následujícího roku. Okamžité zrušení by prý destabilizovalo zdravotnictví a ohrozilo pacienty. Při výkladu vyhlášky, a zejména při tvorbě vyhlášek na příští roky, však ministerstvo muselo zohlednit názor soudu. Vyhlášku tehdy také kritizovali lékaři, kvůli ní prý chyběly peníze na péči. Většinu úhrad totiž snížila, i když náklady na provoz rostly.
Čechová upřesnila, že soud shledal v roce 2013 úhradovou vyhlášku protiústavní ze zcela jiných důvodů, než byly tehdy také napadené koeficienty. "K těmto konkrétním koeficientům se Ústavní soud nevyjadřoval a jejich rozpor s ústavním pořádkem nevyslovil, máme tedy za to, že to protiústavní není," uvedla.
Související
Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
Ústavní soud ČR , Senát ČR , Zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 20 minutami
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 1 hodinou
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 2 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 3 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 4 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 6 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 6 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 7 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 8 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 9 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák