Nemocnice vymáhala poplatek na dítěti. Nepřijatelné, rozhodl ÚS

ÚS se problematikou zabýval z podnětu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, která žalobou neúspěšně vymáhala od nezletilé pacientky 1020 korun. Částka představovala dluh za regulační poplatek spojený s hospitalizací.

Zákon o veřejném zdravotním pojištění v souvislosti s pobytovým poplatkem v minulosti výslovně říkal, že jej má hradit "pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce". Obvodní soud pro Prahu 3 to vyložil tak, že vylučovací spojka "anebo" nedává možnost volby. V případě, že má pojištěnec zákonného zástupce, má za něj platit právě on.

"Ústavní soud dospěl k rozhodnutí, že ústavní stížnost není důvodná. Ačkoliv lze přisvědčit stěžovatelce v tom směru, že předmětné ustanovení zákona o veřejném zdraví lze doslovným jazykovým výkladem rovněž interpretovat tak, že spojka „anebo" znamená, že regulační poplatek je povinen platit jak pojištěnec, kterému byla poskytnuta hrazená péče, tak i za něj jeho zákonný zástupce. Ústavní soud však již několikrát ve své dřívější judikatuře konstatoval, že neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jazykového výkladu. Soud proto není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku," uvedl usoud.cz.

Nemocnice považovala výklad provedený obvodním soudem za příliš formalistický. Primárním účelem zákona o veřejném zdravotním pojištění bylo podle stížnosti vybrat regulační poplatek za pobyt. Není pak podstatné, zda bude plátcem formálně sám nezletilý pacient, anebo jeho zákonný zástupce. ÚS se přiklonil k názoru obvodního soudu a stížnost nemocnice zamítl.

"Jsou to tedy především zákonní zástupci nezletilého, kteří za něj nesou finanční odpovědnost. Nikoliv dítě, ale zpravidla jeho zákonný zástupce rozhoduje o tom, zda nezletilý využije služeb podléhajících regulačnímu poplatku, přičemž dítě zásadně nemá ani reálnou možnost ovlivnit, zda regulační poplatek za hospitalizaci bude jeho zákonným zástupcem uhrazen, či nikoliv, a bylo by nepřiměřené po dítěti požadovat, aby svého zákonného zástupce k takové úhradě nutil. Dítě si navíc zejména v nižším věku ani nemusí být vědomo povinnosti regulační poplatek platit. Úhrada regulačního poplatku by tedy neměla být vymáhána po osobě, která byla v době vzniku povinnosti jeho úhrady nezletilá, tato povinnost stíhá výlučně zákonného zástupce nezletilé osoby," uzavřel ÚS.