Hemofilie není nejdražší nemoc, potvrzují lékaři

"Nejnákladnější pacient VZP byl hemofilik s inhibitorem. V kontrastu s tím však hemofilie jako celek není zásadním ekonomickým problémem, neboť takto nákladných pacientů je minimum a naopak existují osoby, které nepotřebují léčbu téměř žádnou nebo jen minimální. Existuje však řada onemocnění, která v přepočtu na jednotlivce nejsou tolik nákladná jako hemofilie, ale z celkového objemu prostředků vynakládaných na zdravotní pojištění odčerpávají mnohonásobně větší část," vysvětluje farmakoekonom PharmDr. Josef Suchopár.

Například diabetiků v Česku každoročně přibývá, aktuálně cukrovkou trpí zhruba 10 % obyvatelstva. Podle Diabetické asociace ČR vynaložily vloni pojišťovny na léčbu tohoto onemocnění a dalších komplikací s ním spojených 22 miliard korun. Zatímco hemofilici své onemocnění dědí geneticky, velká část diabetiků si jej způsobí nevhodným životním stylem.

Profylaxe sníží riziko vzniku inhibitoru o 60 %

Lékaři se shodují, že nejmodernější přístupy v léčbě hemofilie umožňují výrazně zvýšit kvalitu života pacientů a zároveň zefektivní celý proces léčby. Zamezí také vzniku nejzávažnějších forem onemocnění. "Pokud zvolíme léčbu, která významně sníží riziko vzniku inhibitoru, máme z velké části vyhráno," říká primář MUDr. Jan Blatný, Ph.D., z Fakultní nemocnice Brno a vysvětluje:

"Ideální je primární profylaxe, tedy preventivní léčba, která začíná kolem prvního roku dítěte. Je nejen cestou k zachování dobrého zdraví, ale je navíc schopna o 60 % snížit riziko vzniku inhibitoru." Preventivní léčbu je nutné nasadit a udržovat po celý život i proto, že ve výjimečných případech může pacient krvácet nikoliv jen do kloubů nebo vlivem úrazu, ale i do centrální nervové soustavy. Takové krvácení může vést až k smrti pacienta.

Optimalizace pro pacienta i pojišťovnu

Na aplikaci profylaktické léčby lékaři apelují stále častěji. "Podstatou této terapie je dlouhodobá, případně celoživotní aplikace koncentrátu srážecího faktoru v takových dávkách a intervalech, aby hladina faktoru nikdy nepoklesla pod 2-5 %," upozorňuje MUDr. Peter Salaj z Ústavu hematologie a krevní transfúze. Rychlost poklesu srážecího faktoru je individuální. Lékaři však mohou využívat tzv. farmakokinetickou křivku, díky které dokážou přesně stanovit dobu nutnou k aplikaci další dávky léku. "Pacient tak získává lepší kontrolu nad svojí léčbou i nemocí, protože přesně ví, kdy je chráněn a může například sportovat," doplňuje doktor Blatný.

V současnosti se profylaktická léčba využívá standardně u dětí. Má na ni nárok však i každý dospělý hemofilik. Přesto tento přístup zatím využívá jen 50 % dospělých s těžkou formou hemofilie. Profylaktická léčba jim pomáhá předcházet krvácením, kterých může v případě těžkého hemofilika být až 50 ročně. Podle lékařů by každý z nich měl vědět o možnostech a benefitech profylaktické léčby.