Celou leteckou záchranku by mohla zajistit armáda, Němeček souhlasí

Němeček má návrh na převedení letecké záchranné služby na ministerstvo obrany, jak mu v úterý v dopise navrhl vicepremiér a šéf financí Andrej Babiš (ANO), za elegantní řešení. Ministerstvo zdravotnictví již o této variantě dříve uvažovalo, proti se však postavilo ministerstvo vnitra.

Vláda měla dnes rozhodnout o vypsání veřejné soutěže, po Babišově návrhu však rozhodnutí odložila. Rozhodnout podle Němečka musí ale nejpozději příští týden, aby úřad případný tendr stihl uskutečnit.

Podle varianty navržené Babišem, který se dnešního zasedání vlády nezúčastnil, všech deset základen převezme od roku 2017 ministerstvo obrany, tedy armáda. V tuto chvíli osm z deseti základen provozují soukromé firmy a po jedné armáda a policie. Smlouvy se soukromými provozovateli na konci letošního roku vyprší.

„Vláda dnes materiál odsunula s tím, že ministerstvo zdravotnictví předloží na příště dvě varianty usnesení - tedy že se provozovatelé vysoutěží, nebo od 1. ledna 2017 službu zajistí ministerstvo obrany a dostane na to od ministerstva financí peníze," uvedl zdroj z ministerstva zdravotnictví. Už dříve však obrana i vnitro rozšíření působnosti na další základny odmítly.

Zmiňovaný tender spadá do působnosti náměstka Josefa Vymazala (ANO). Jeho stranický šéf a ministr financí Andrej Babiš podle zdroje zpochybnil, zda by službu měly zajišťovat soukromé firmy. Zdá se mu to drahé. Původně kritizoval Babiš navrženou cenu trendru. Prý by ministerstvo obrany mohlo zajistit provoz z vlastních zdrojů, zřejmě by na to dostalo dotaci ze státního rozpočtu.

Podle Zdravotnického deníku je už nynější zapojení armády a policie sporné, protože armáda a policie nemají od Úřadu pro civilní letectví povolení pro obchodní letovou dopravu. Proto ani nemohou létat s leteckou záchrannou službou.

Podle zjištění webu speciální zákony u armády i policie říkají, že se mohou účastnit na letecké záchranné službě pouze při současném splnění dvou podmínek. První, musí hrozit prodlení, druhá, nestačí-li síly a prostředky k zajištění letadel, v tomto případě tedy vrtulníků.

Šéf rezortu zdravotnictví v odůvodnění pro dnešní jednání vlády uváděl předpokládanou cenu vycházející z dosavadní ceny 3,128 miliardy korun. Dva znalecké posudky, které má k dispozici, se totiž zásadně liší cenou a nemůže je použít. Od Ústavu soudního znalectví v dopravě Dopravní fakulty ČVUT je cena odhadnuta na 3,788 miliardy a od Znaleckého ústavu VŠE na 1,739 miliardy korun bez DPH. Rozdíl je podle ministra dán hlavně rozdílným hodnocením životnosti vrtulníků. Němeček proro chtěl po stanovení ceny třetím znaleckým posudkem stanovit maximální výši nabídkové ceny.