Tým Sykové si nechal platit za léčbu, která má být zdarma, zjistili Reportéři ČT

Vědci provádí experimentální léčbu amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Případ zveřejnil v pondělí pořad Reportéři ČT.

Expertní tým v motolské nemocnici zastupují neurologové Martin Bojar a Aleš Homola. Tým nemocným odebírá kmenové buňky z kostní dřeně a po kultivaci je vrací zpět do mozkomíšního moku. Na vzorku 26 nemocných, kteří do klinické studie vstoupili, ověřuje, zda je použití kmenových buněk bezpečné a jestli má šanci průběh nemoci zmírnit.

Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají.

Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože jde o experimentální studii s neověřenými výsledky. "Zákon hovoří, že subjekt klinického hodnocení, tedy pacient, neplatí za svou účast v klinickém hodnocení," řekl televizi ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta.

Platbu za terapii kmenovými buňkami ale televizi potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných. Pacientka, která musela 150.000 Kč zaslat před aplikací kmenových buněk, uvedla, že šlo o dar na materiální položky a služby v čistých prostorech v laboratoři nutné ke kultivaci buněk. Peníze odeslala na účet spolku Buněčná terapie, kterému předsedá Syková a sídlí na stejné adrese jako soukromá společnost Bionova, která kmenové buňky pro motolskou léčbu kultivuje.

Ústav experimentální medicíny v ní drží 43procentní podíl a v pondělní tiskové zprávě popřel, že by si klienti museli za účast v klinické studii platit. Finanční prostředky podle ústavu pocházely nejprve z grantu motolské nemocnice, pak z darů firem, pojišťoven, ze sbírek, z osobních darů a velkou měrou přispěl i spolek Buněčná terapie.

"Jednání je to protiprávní, neetické a nemá to co dělat s výzkumem. Ve své praxi jsem se s něčím takovým ještě nesetkal," uvedl v televizi právník a lékař Mario Švehelka.

"Bude se muset zjistit, jestli takových případů bude víc. Rovnou signalizuju, že nemocnice bude podávat žalobu na poškození dobrého jména," řekl televizi ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík.

Podle týdeníku Respekt se najdou i vědci, kteří se Sykové opatrně zastávají. Molekulární biolog Petr Dvořák z Masarykovy univerzity sice nesouhlasí s tím, aby pacienti za aplikaci buněk platili, ale jinak mu přístup vědkyně připadá průkopnický a v něčem i zásadový. Syková prý například odolala politickým tlakům, aby do studie nechala zařadit Stanislava Grosse.