Praha – Už v příštím roce by v České republice mohly začít fungovat ošetřovatelské domy, které by poskytovaly zdravotní i sociální služby. Systém dlouhodobé péče přitom v Česku chybí. Podle odborníků je největší překážkou propojení sociálních a zdravotních služeb financování.
Klienti by si platili stravu a pobyt, na opatrování by mohli využít příspěvek od státu. Ošetřování by jim pak hradily zdravotní pojišťovny. Vyplývá to z chystané novely o sociálních službách, kterou zveřejnila vláda na svém webu. Návrh připravilo ministerstvo práce ve spolupráci s resortem zdravotnictví.
Odborníci poukazují na to, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) je téměř stejná a také stejně stojí. Zdravotní pojišťovny však nechtějí hradit ošetřování v sociálních zařízeních a ministerstvo práce, které poskytuje dotace a příspěvky na péči, zas nechce platit léčbu.
V programovém prohlášení kabinet Bohuslava Sobotky uvedl, že překážky pro financování sociální a zdravotní péče odstraní. „Cílem úpravy je postupný proces většího propojení, rozšíření a otevření sociálních a zdravotních služeb vůči sobě navzájem a flexibilnější přesun financí a služeb za osobou," píše se v podkladech pro vládu. Podle autorů zprávy jsou nyní časté „sociální hospitalizace" – tedy situace, kdy člověk sice už léčení nepotřebuje, bez péče se ale neobejde.
Psali jsme: MPSV 2016: Marksová měla velké plány, výsledek nevalný. PřehledKlient v ošetřovatelském domě by měl mít ošetření, rehabilitaci i paliativní péči. Nově by si podle návrhu měl platit ubytování a stravu, jako je tomu v domovech pro seniory. Podle současných pravidel může klient za den vydat maximálně 380 korun - 210 za ubytování a 170 za celodenní stravování. Na služby, jako je terapie, pomoc při hygieně či vyřizování různých záležitostí, by mohl využít příspěvek na péči od státu. Ten činí měsíčně 880, 4400, 8800 či 13.200 korun podle závislosti na pomoci. Zařízení by mohla také žádat o dotace od státu.
Domy budou muset mít registraci k poskytování sociálních služeb a dodržovat pravidla kvality, a to například stanovený počet pracovníků či podmínky ubytování. Získat budou muset i oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Pak se budou moci ucházet o smlouvu o proplácení péče se zdravotními pojišťovnami. Ty by hradily pacientovi maximálně tři hodiny ošetřování, jeden výkon by nesměl trvat víc než 30 minut. Také by se měly narovnat ceny za práci sester. Pojišťovny totiž těm v domovech platily dosud výrazně méně než těm v léčebnách.
Rezort práce počítá s tím, že v prvním roce po zavedení zákona by se mohlo registrovat asi 1000 lůžek v ošetřovatelských domech. Ze zdravotního pojištění by se pak na ošetřování vydalo 200 milionů. Na dotace a příspěvky na péči by resort potřeboval asi 235 milionů navíc. Pokud by pak lůžek bylo 15.000, do dotací a příspěvků by ročně mělo plynout o 3,52 miliardy víc.
Podle návrhu by měla novela začít platit od června příštího roku. Zařízení by pak měla na přechod na nový systém pět let. Návrh musí schválit vláda a Parlament a podepsat prezident. Ministerstvo práce ale nyní teprve shromažďuje připomínky.
Související
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh
sociální péče , Zdravotnictví , Ministerstvo práce a soc. věcí
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
OBRAZEM: Stovky lidí čekaly před ČNB na výroční pětitisícovku
včera
OBRAZEM: Dva roky čekání jsou u konce. Nová lanovka na Petřín vyvezla první cestující
včera
Opilý muž zapálil dům, i když uvnitř byly děti. Teď mu hrozí vězení
včera
Diana by měla být příkladem pro Harryho a Meghan, míní bratr zesnulé princezny
včera
Knihovnu nahradí jiná knihovna. Havlová oznámila, komu dala licenci na Havla
včera
Pitva potvrdila podezření. Policie odloží případ ztracených osob na jezeře Most
včera
Plzeň se stále hledá. Úvodní duel Evropské ligy se Saint-Gilloise jasně prohrála
Aktualizováno včera
Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem
včera
Vyšla speciální pětitisícová bankovka. ČNB si připomíná vznik centrální banky
včera
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
včera
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
včera
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
včera
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
včera
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
včera
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
včera
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
včera
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
včera
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
včera
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
včera
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Zdroj: Libor Novák