Praha – Už v příštím roce by v České republice mohly začít fungovat ošetřovatelské domy, které by poskytovaly zdravotní i sociální služby. Systém dlouhodobé péče přitom v Česku chybí. Podle odborníků je největší překážkou propojení sociálních a zdravotních služeb financování.
Klienti by si platili stravu a pobyt, na opatrování by mohli využít příspěvek od státu. Ošetřování by jim pak hradily zdravotní pojišťovny. Vyplývá to z chystané novely o sociálních službách, kterou zveřejnila vláda na svém webu. Návrh připravilo ministerstvo práce ve spolupráci s resortem zdravotnictví.
Odborníci poukazují na to, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) je téměř stejná a také stejně stojí. Zdravotní pojišťovny však nechtějí hradit ošetřování v sociálních zařízeních a ministerstvo práce, které poskytuje dotace a příspěvky na péči, zas nechce platit léčbu.
V programovém prohlášení kabinet Bohuslava Sobotky uvedl, že překážky pro financování sociální a zdravotní péče odstraní. „Cílem úpravy je postupný proces většího propojení, rozšíření a otevření sociálních a zdravotních služeb vůči sobě navzájem a flexibilnější přesun financí a služeb za osobou," píše se v podkladech pro vládu. Podle autorů zprávy jsou nyní časté „sociální hospitalizace" – tedy situace, kdy člověk sice už léčení nepotřebuje, bez péče se ale neobejde.
Psali jsme: MPSV 2016: Marksová měla velké plány, výsledek nevalný. PřehledKlient v ošetřovatelském domě by měl mít ošetření, rehabilitaci i paliativní péči. Nově by si podle návrhu měl platit ubytování a stravu, jako je tomu v domovech pro seniory. Podle současných pravidel může klient za den vydat maximálně 380 korun - 210 za ubytování a 170 za celodenní stravování. Na služby, jako je terapie, pomoc při hygieně či vyřizování různých záležitostí, by mohl využít příspěvek na péči od státu. Ten činí měsíčně 880, 4400, 8800 či 13.200 korun podle závislosti na pomoci. Zařízení by mohla také žádat o dotace od státu.
Domy budou muset mít registraci k poskytování sociálních služeb a dodržovat pravidla kvality, a to například stanovený počet pracovníků či podmínky ubytování. Získat budou muset i oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Pak se budou moci ucházet o smlouvu o proplácení péče se zdravotními pojišťovnami. Ty by hradily pacientovi maximálně tři hodiny ošetřování, jeden výkon by nesměl trvat víc než 30 minut. Také by se měly narovnat ceny za práci sester. Pojišťovny totiž těm v domovech platily dosud výrazně méně než těm v léčebnách.
Rezort práce počítá s tím, že v prvním roce po zavedení zákona by se mohlo registrovat asi 1000 lůžek v ošetřovatelských domech. Ze zdravotního pojištění by se pak na ošetřování vydalo 200 milionů. Na dotace a příspěvky na péči by resort potřeboval asi 235 milionů navíc. Pokud by pak lůžek bylo 15.000, do dotací a příspěvků by ročně mělo plynout o 3,52 miliardy víc.
Podle návrhu by měla novela začít platit od června příštího roku. Zařízení by pak měla na přechod na nový systém pět let. Návrh musí schválit vláda a Parlament a podepsat prezident. Ministerstvo práce ale nyní teprve shromažďuje připomínky.
Související
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh
sociální péče , Zdravotnictví , Ministerstvo práce a soc. věcí
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
před 1 hodinou
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
před 2 hodinami
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
před 4 hodinami
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
před 5 hodinami
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
před 6 hodinami
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
před 7 hodinami
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
před 8 hodinami
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
před 9 hodinami
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
před 9 hodinami
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
před 10 hodinami
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno před 10 hodinami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 10 hodinami
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
před 12 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 13 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 13 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 15 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.
Zdroj: Libor Novák