Praha – Už v příštím roce by v České republice mohly začít fungovat ošetřovatelské domy, které by poskytovaly zdravotní i sociální služby. Systém dlouhodobé péče přitom v Česku chybí. Podle odborníků je největší překážkou propojení sociálních a zdravotních služeb financování.
Klienti by si platili stravu a pobyt, na opatrování by mohli využít příspěvek od státu. Ošetřování by jim pak hradily zdravotní pojišťovny. Vyplývá to z chystané novely o sociálních službách, kterou zveřejnila vláda na svém webu. Návrh připravilo ministerstvo práce ve spolupráci s resortem zdravotnictví.
Odborníci poukazují na to, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) je téměř stejná a také stejně stojí. Zdravotní pojišťovny však nechtějí hradit ošetřování v sociálních zařízeních a ministerstvo práce, které poskytuje dotace a příspěvky na péči, zas nechce platit léčbu.
V programovém prohlášení kabinet Bohuslava Sobotky uvedl, že překážky pro financování sociální a zdravotní péče odstraní. „Cílem úpravy je postupný proces většího propojení, rozšíření a otevření sociálních a zdravotních služeb vůči sobě navzájem a flexibilnější přesun financí a služeb za osobou," píše se v podkladech pro vládu. Podle autorů zprávy jsou nyní časté „sociální hospitalizace" – tedy situace, kdy člověk sice už léčení nepotřebuje, bez péče se ale neobejde.
Psali jsme: MPSV 2016: Marksová měla velké plány, výsledek nevalný. PřehledKlient v ošetřovatelském domě by měl mít ošetření, rehabilitaci i paliativní péči. Nově by si podle návrhu měl platit ubytování a stravu, jako je tomu v domovech pro seniory. Podle současných pravidel může klient za den vydat maximálně 380 korun - 210 za ubytování a 170 za celodenní stravování. Na služby, jako je terapie, pomoc při hygieně či vyřizování různých záležitostí, by mohl využít příspěvek na péči od státu. Ten činí měsíčně 880, 4400, 8800 či 13.200 korun podle závislosti na pomoci. Zařízení by mohla také žádat o dotace od státu.
Domy budou muset mít registraci k poskytování sociálních služeb a dodržovat pravidla kvality, a to například stanovený počet pracovníků či podmínky ubytování. Získat budou muset i oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Pak se budou moci ucházet o smlouvu o proplácení péče se zdravotními pojišťovnami. Ty by hradily pacientovi maximálně tři hodiny ošetřování, jeden výkon by nesměl trvat víc než 30 minut. Také by se měly narovnat ceny za práci sester. Pojišťovny totiž těm v domovech platily dosud výrazně méně než těm v léčebnách.
Rezort práce počítá s tím, že v prvním roce po zavedení zákona by se mohlo registrovat asi 1000 lůžek v ošetřovatelských domech. Ze zdravotního pojištění by se pak na ošetřování vydalo 200 milionů. Na dotace a příspěvky na péči by resort potřeboval asi 235 milionů navíc. Pokud by pak lůžek bylo 15.000, do dotací a příspěvků by ročně mělo plynout o 3,52 miliardy víc.
Podle návrhu by měla novela začít platit od června příštího roku. Zařízení by pak měla na přechod na nový systém pět let. Návrh musí schválit vláda a Parlament a podepsat prezident. Ministerstvo práce ale nyní teprve shromažďuje připomínky.
Související
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh
sociální péče , Zdravotnictví , Ministerstvo práce a soc. věcí
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 57 minutami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 1 hodinou
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 2 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 2 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 4 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
včera
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
včera
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
včera
Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio
včera
Írán pálil po americké stíhačce a sestřelil dron. Za nové nálety hrozí odvetou
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v úterý oznámily, že jejich jednotky protivzdušné obrany zahájily palbu na stíhací letoun v íránském vzdušném prostoru a úspěšně sestřelily americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper. K tomuto prudkému vyostření situace došlo bezprostředně poté, co Teherán pohrozil odvetou za nové americké nálety v oblasti Hormuzského průlivu. Náhlá vojenská eskalace vážně ohrožuje křehké příměří, které mezi Washingtonem a Teheránem panovalo, přičemž obě strany se nyní nacházejí v situaci zvýšeného napětí.
Zdroj: Libor Novák